Benefity kyseliny listové a důvody, proč byste ji měli užívat právě vy

Benefity kyseliny listové a důvody, proč byste ji měli užívat právě vy

Kyselina listová, také známá jako vitamín B9, folát nebo folacin, je vitamín z B-komplex skupiny, který je v odborných kruzích známý zejména jako mikronutrient, který chrání před vznikem vrozených vývojových vad a srdečně-cévních chorob. Předpokládá se, že pravidelný příjem folátů dokáže jen ve Spojených státech každý rok ochránit 50 000 tamních obyvatel před rozvojem onemocnění srdce a cév, v případě vrozených vývojových vad vede k poklesu jejich vzniku o téměř polovinu. Aby toho nebylo málo, kyselina listová snižuje riziko rozvoje deprese, Alzheimerovy choroby, či více nádorových onemocnění.

Kyselina listová, podobně jako ostatní vitamíny ze skupiny B, je rozpustná ve vodě. Z tohoto důvodu se v našem těle nedokáže udržet delší dobu a bývá vylučována močí. Navíc více než polovina kyseliny listové obsažené v potravinách se zničí jejich tepelnou úpravou. To dělá ze suplementů obsahujících tuto látku důležitou součást každého správného jídelníčku. Pojďme se na tento často podceňovaný mikronutrient podívat zblízka.


ZDRAVOTNÍ BENEFITY KYSELINY LISTOVÉ

SNIŽUJE RIZIKO SRDEČNÍHO INFARKTU A CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY

Kyselina listová zasahuje do metabolismu homocysteinu - aminokyseliny, která brání rozvoji aterosklerózy, čili tvorby jakéhosi plaku, omezujícího průtok krve cévami, a tím rozvoji ischemie, resp. nedokrevnosti příslušných tkání a orgánů [1].

ZVYŠUJE PLODNOST A CHRÁNÍ PŘED ROZVOJEM VROZENÝCH VÝVOJOVÝCH CHYB

Kyselina listová je důležitou součástí vitamínu B12 a vitamínu H (biotinu), které hrají významnou roli v reprodukčním systému lidského těla. Odpovídá za tvorbu nepoškozených nukleových kyselin (DNA i RNA) a zajišťuje správné dělení buněk. Je dokázáno, že dostatečný příjem folátů snižuje riziko vrozených vývojových vad o polovinu. I z tohoto důvodu se u těhotných žen jejich příjem sleduje více než u ostatních osob [2].

POMÁHÁ V BOJI PROTI DEPRESI

Existují studie, které prokázaly, že lidé trpící depresí mají v těle snížený obsah kyseliny listové a naopak zvýšené množství homocysteinu. Toto tvrzení později otestovaly i prakticky - těmto osobám delší dobu dodávaly foláty ve formě výživových doplňků. Zřejmě nepřekvapí, že v tomto směru dosáhly požadovaného výsledku [3].

POMÁHÁ V BOJI PROTI ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM

Další ze studií prokázaly, že osoby, které přijímaly dostatečné množství kyseliny listové, měly nižší výskyt některých druhů rakoviny, než ty, které jí měly nedostatek. Jednalo se především o nádorové onemocnění plic, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku [4].

SBOHEM, ALZHEIMERE!

Slibných výsledků s foláty se dosahuje i ​​na poli neurologie. Osoby trpící Alzheimerovou chorobou mají, stejně jako osoby zmíněné v předchozích dvou odstavcích, nižší množství kyseliny listové v těle než jejich zdravé protějšky. Toto tvrzení má také svůj protipól na opačné straně spektra - je dokázáno, že lidé s nadprůměrnými kognitivními schopnostmi mají v těle nadprůměrné množství folátů [5].

ANÉMIE NEMÁ ŠANCI

Anémie, nebo pokud chcete, chudokrevnost, je klinický stav/onemocnění, kdy červené krvinky (erytrocyty) obsahují nižší množství červeného krevního barviva (hemoglobinu) než je norma. Za dostatečnou tvorbu hemoglobinu odpovídá mimo jiné i kyselina listová společně s vitamínem B12 [6].


POTRAVINY S VYSOKÝM OBSAHEM KYSELINY LISTOVÉ

  • maso
  • mléko
  • luštěniny
  • celozrnné obilniny
  • játra
  • houby
  • špenát
  • brokolice
  • banány
  • citróny
  • melouny
  • pivovarské kvasnice


DÁVKOVÁNÍ, NEDOSTATEK, NADBYTEK

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA PRO DOSPĚLÉ

400 µg. V těhotenství se doporučuje zvýšit příjem na 600 µg jako prevence vrozených vývojových vad (viz. výše).

DEFICIT KYSELINY LISTOVÉ

Deficit kyseliny listové se objevuje při jeho nedostatečném příjmu, vstřebávání nebo při zvýšené potřebě v těhotenství. Vzniká megaloblastová anémie, která je charakterizována přítomností abnormálních prekurzorů červených krvinek v kostní dřeni. Ve srovnání s normálními erytrocyty mají erytrocyty vznikající z těchto abnormálních prekurzorů odlišný tvar, jsou větší, mají nižší životaschopnost a omezenou schopnost transportovat kyslík. Spolu s nedostatkem železa je její nedostatek významnou příčinou anémií v rozvojových zemích. Nedostatek v těhotenství je příčinou rozštěpu neurální trubice - základní struktury, ze které se vyvíjí centrální nervový systém plodu.

NADBYTEK KYSELINY LISTOVÉ

Nadměrný příjem kyseliny listové může maskovat nedostatek vitamínu B12, proto je jako horní hranice denního příjmu doporučeno maximálně 1000 µg denně.


VÝŽIVOVÉ DOPLŇKY

Z kontextu našeho článku jste jistě pochopili, jak moc je důležité dbát na dostatečný příjem kyseliny listové, jejíž benefity na naše zdraví jsou nezpochybnitelné a poměrně rozsáhlé. I u nás v NaMaximum si uvědomujeme důležitost těchto faktů, a proto v našem sortimentu najdete preparáty určené speciálně pro tento účel. Ať už si zvolíte samotnou kyselinu listovou, případně vitamín B12, který, jak jsme již uvedli výše, je s ní úzce provázaný, nebo rovnou celý B-komplex, určitě s nimi chybu neuděláte. Naopak, uděláte další malý krok k tomu, abyste byli zdravější, silnější a mohli dosahovat výsledků a cílů, po kterých toužíte.


ZDROJE

YANPING, L. a kol. Folic Acid Supplementation and the Risk of Cardiovascular Diseases. A Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Journal of American Heart Association. Ročník 5, 8. vydanie, 2016.

CRIDER, K. a kol. Folate and DNA Methylation: A Review of Molecular Mechanisms and the Evidence for Folate’s Role. Advances in Nutrition. Ročník 3, 1. vydanie, 2012.

COPPEN, A. a kol. Treatment of depression: Time to consider folic acid and vitamin B12. Journal of Psychofarmacology. Ročník 19, 1. vydanie, 2005.

PIEROTH, R. a kol. Folate and Its Impact on Cancer Risk. Current Nutrition Reports. Ročník 7, 3. vydanie, 2018.

HUI, CH. a kol. Folic Acid Supplementation Mitigates Alzheimer’s Disease by Reducing Inflammation: A Randomized Controlled Trial. Mediators of Inflammation. Ročník 10, 5. vydanie, 2016.

KHAN, K. a kol. Folic Acid (Folate) Deficiency. StatPearls. 2018.

← Zpět na seznam článků