Kdo nebo spíše co je GABA a proč je pro zdravý mozek klíčová?

Kyselina gama-aminomáselná neboli GABA je klíčový neurotransmiter v lidském mozku, který hraje klíčovou roli při regulaci různých fyziologických a psychologických procesů. Jako jeden z hlavních inhibičních neurotransmiterů v mozku působí GABA na zklidnění neuronální aktivity, čímž významně ovlivňuje náladu, poznávání a celkovou funkci mozku.

Její složitá souhra v centrálním nervovém systému je důležitá pro udržení křehké rovnováhy mezi excitací a inhibicí, což podtrhuje její význam pro pochopení neurologických poruch a zkoumání terapeutických zásahů. Tento článek podává přehled o mnohostranné povaze GABA a odhaluje její mechanismy, funkce a terapeutické důsledky v neurovědách a farmakologii.

Co je GABA a jak v těle funguje?

Kyselina gama-aminomáselná (GABA) slouží jako klíčový neurotransmiter v mozku a v podstatě funguje jako posel v našem centrálním nervovém systému. Její hlavní funkcí je regulovat přenos zpráv mezi nervovými buňkami, často tím, že inhibuje jejich aktivitu.

Změny hladiny GABA jsou spojovány s několika zdravotními stavy, včetně Parkinsonovy choroby, epilepsie, schizofrenie a depresivních poruch. Ke zvládnutí příznaků spojených s těmito stavy se často předepisují léky zaměřené na receptory GABA.

Pro ty, kteří hledají úlevu od stresu, úzkosti nebo nespavosti, si pozornost získaly doplňky stravy obsahující GABA. Ačkoli důkazy podporující jejich účinnost nejsou jednoznačné, tyto doplňky stravy obecně představují minimální rizika a vedlejší účinky.

Co přesně GABA dělá? Funguje jako inhibiční neurotransmiter, což znamená, že inhibuje nebo zpomaluje určité nervové přenosy. Tím tlumí aktivitu neuronů a v podstatě jim brání v předávání zpráv jiným neuronům.

Tento mechanismus zpomalování nervových signálů může mít na náš nervový systém uklidňující účinek. V praxi GABA pomáhá zmírnit nadměrnou úzkost nebo strach tím, že zklidňuje nervový systém a zabraňuje nadměrné stimulaci.

Předpokládá se, že problémy se signalizací GABA přispívají k různým duševním a neurologickým poruchám. Tyto stavy sahají od psychiatrických poruch, jako je deprese, až po neurologické poruchy, jako je epilepsie, což podtrhuje význam GABA pro udržení celkové pohody.

Jaké výhody GABA poskytuje?

Úleva od stresu

Stres, který je běžnou reakcí na životní výzvy, se může podepsat na našem fyzickém i emocionálním zdraví. Ať už se jedná o tlak v práci, finanční problémy nebo osobní ztráty, dlouhodobý stres může připravit půdu pro zdravotní problémy, jako je vysoký krevní tlak a srdeční choroby. Výzkum však naznačuje, že doplňky stravy s GABA by mohly nabídnout lék. Studie prokázaly, že užívání perorální GABA může mít pozitivní vliv na hladinu stresu. Ačkoli je třeba provést další výzkum, tento neurotransmiter vykazuje potenciál zmírnit příznaky související se stresem.

Zvýšení účinnosti antidepresiv

Podobně deprese, komplexní porucha nálady, postihuje miliony lidí na celém světě. Kromě zdrcujících pocitů smutku a beznaděje se deprese může projevovat fyzickými příznaky, jako jsou bolesti hlavy a zažívací potíže. Zajímavé je, že s depresí souvisí nižší hladina GABA v mozku. Některé studie naznačují, že léky zaměřené na receptory GABA mohou při užívání s antidepresivy zvýšit jejich účinnost. To naznačuje, že zvýšení hladiny GABA prostřednictvím doplňků stravy by mohlo pomoci při zvládání deprese, zejména v kombinaci s další léčbou.

Úzkost

Úzkost je rozšířený emoční stav charakterizovaný pocity neklidu, obav a strachu. Zatímco občasné záchvaty úzkosti jsou normální, přetrvávající a ohromující úzkost může svědčit o úzkostné poruše, která může významně ovlivnit každodenní život jedince. Příznaky úzkostných poruch se mohou pohybovat od mírných až po závažné a mohou zahrnovat poruchy spánku, podrážděnost, bolesti hlavy a potíže se soustředěním.

Studie důsledně spojují aktivitu receptorů GABA s nižší celkovou hladinou úzkosti, což naznačuje jejich zapojení do regulace úzkosti. Vědci proto zkoumají potenciál suplementace GABA jako nástroje pro zvládání úzkosti. Ačkoli jsou první výsledky slibné, je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné určit účinnost suplementace GABA při účinné léčbě úzkostných poruch.

Spánek

Spánek, další důležitý aspekt duševní a tělesné pohody, je úzce spjat s funkcí GABA. Nedostatečný spánek nebo nespavost mohou mít škodlivé účinky na zdraví, od zhoršených kognitivních funkcí až po zvýšené riziko chronických onemocnění, jako je vysoký krevní tlak a srdeční choroby. Hluboký spánek je nezbytný zejména pro procesy regenerace a obnovy organismu, včetně funkce mozku a regulace imunitního systému.

Nové důkazy naznačují, že GABA může mít sedativní vlastnosti, což by mohlo přispět k její potenciální roli při zlepšování kvality spánku. Studie provedená v Japonsku ukázala, že u osob, které užívaly doplňky stravy s GABA, došlo k významnému zkrácení doby potřebné k usnutí a prodloužení doby trvání hlubokého spánku ve srovnání s osobami, které doplňky stravy neužívaly. Tato zjištění poukazují na potenciál doplňků stravy s GABA při podpoře lepšího spánku a celkové pohody.

Navzdory těmto povzbudivým výsledkům zjistil komplexní přehled stávajícího výzkumu omezení a mezery v důkazech týkajících se užívání GABA ke zlepšení úzkosti a spánku. K objasnění mechanismů, které jsou základem účinků GABA na regulaci úzkosti a spánku, a ke stanovení optimálního dávkování a léčebných protokolů jsou zapotřebí další studie.

Snížení krevního tlaku

Jednou z pozoruhodných oblastí, kde GABA získala pozornost, je oblast kardiovaskulárního zdraví. Vysoký krevní tlak, klinicky označovaný jako hypertenze, je významným rizikovým faktorem pro celou řadu závažných onemocnění, včetně srdečních chorob, mrtvice a poškození ledvin.

Nedávný výzkum osvětlil potenciál GABA účinně regulovat hladinu krevního tlaku. Například studie provedená v Japonsku prokázala, že pravidelná konzumace bílé rýže obohacené o GABA vyvolala u osob s mírnou hypertenzí po dobu osmi týdnů významné snížení krevního tlaku. Tento objev naznačuje, že zařazení GABA do stravy je slibným nástrojem pro regulaci krevního tlaku a potenciální zmírnění rozvoje souvisejících komplikací, a tím i pro podporu kardiovaskulárního zdraví a celkové pohody.

Schizofrenie

Kromě kardiovaskulárních účinků hraje GABA klíčovou roli také v neurobiologii, zejména u stavů ovlivňujících kognitivní funkce a duševní zdraví. Jedním z takových stavů je schizofrenie, komplexní psychiatrická porucha charakterizovaná poruchami myšlenkových procesů, regulace emocí a chování. V patofyziologii schizofrenie se uplatňuje GABAergní dysfunkce charakterizovaná abnormalitami v neurotransmisi GABA a aktivitě GABA-A receptorů.

Tato dysfunkce přispívá k nesčetným příznakům pozorovaným u této poruchy, včetně halucinací, kognitivních deficitů a poruch exekutivních funkcí. Pochopení komplexní souhry mezi GABAergní signalizací a schizofrenií vrhá světlo na potenciální možnosti terapeutického zásahu zaměřeného na obnovení GABAergní rovnováhy a zlepšení symptomatologie.

Jak GABA ovlivňuje fyzické zdraví

U řady onemocnění může mít narušení aktivity GABA významné důsledky, zejména u neurodegenerativních poruch, při nichž dochází k poškození nebo odumírání nervových buněk. Vezměme si například Huntingtonovu chorobu. U jedinců postižených touto chorobou dochází často ke snížení hladiny GABA, což vede k poruchám funkce v oblasti mozku zodpovědné za dobrovolné pohyby.

Podobně epilepsie charakterizovaná záchvaty úzce souvisí s nedostatečnou aktivitou GABA. Během záchvatů dochází k nerovnováze v nervovém systému, kdy je uklidňující vliv GABA přehlušen nadměrnou nervovou aktivitou.

Naproti tomu Parkinsonova choroba představuje odlišný scénář. V tomto případě není problémem nedostatek, ale spíše nadbytek aktivity GABA. Tento nadbytek inhibuje zprávy v mozkových centrech pro pohyb, což přispívá k charakteristickým motorickým příznakům onemocnění.

Kromě těchto dobře známých stavů závisí na křehké rovnováze GABA i další poruchy. Nedostatek pyridoxinu, i když je vzácný, ukazuje, jak zásadní je syntéza GABA. Bez dostatečného množství vitaminu B6, který je potřebný pro tvorbu GABA, se mohou u jedinců v dětství vyskytnout záchvaty.

Jaterní encefalopatie, která vzniká v důsledku onemocnění jater, ilustruje další aspekt zapojení GABA. Zvýšená hladina amoniaku, která je charakteristickým znakem tohoto onemocnění, narušuje receptory GABA a inhibuje jejich správnou funkci. Tato interference přispívá ke kognitivním a neurologickým příznakům, které se projevují u jaterní encefalopatie.

Kromě toho se předpokládá, že dystonie charakterizovaná mimovolními svalovými křečemi souvisí s nedostatečnou aktivitou GABA. Tyto křeče zdůrazňují význam GABA při regulaci svalových pohybů a jejich ovládání.

Léky, které regulují GABA

Existuje celá řada léků určených k regulaci signalizace GABA, z nichž každý má svůj vlastní jedinečný způsob ovlivnění aktivity tohoto neurotransmiteru.

Například benzodiazepiny jsou léky, které se vážou na receptor GABA-A a vyvolávají uklidňující účinek. Tyto léky se běžně používají ke zvládání úzkosti a nespavosti tím, že zklidňují hyperaktivní mozkové obvody.

Barbituráty jsou naproti tomu sedativa, která prodlužují dobu vazby GABA na její receptor, čímž dále zvyšují její uklidňující účinky. Často se používají při anestezii a k léčbě některých typů záchvatů.

Vigabatrin je další lék, který pomáhá regulovat GABA. Působí tak, že zabraňuje odbourávání GABA, díky čemuž je užitečný při léčbě specifických forem epilepsie, u nichž je hladina GABA nedostatečná.

Propofol, který je všeobecně známý pro svou roli při anestezii, podporuje fungování GABA, čímž podporuje relaxaci a sedaci během lékařských zákroků.

Flumazenil má v regulaci GABA jedinečnou úlohu. Váže se na GABA-A receptor a používá se ke zvrácení účinků benzodiazepinů, čímž účinně obnovuje duševní jas u osob, které trpí jaterní encefalopatií.

Baklofen působí tak, že zvyšuje vazbu GABA-B, čímž poskytuje úlevu od svalových křečí a ztuhlosti.

Kyselina valproová, ačkoli je známá především jako stabilizátor nálady a antiepileptikum, také ovlivňuje hladiny GABA tím, že inhibuje její vychytávání. To pomáhá při kontrole záchvatů a stabilizaci poruch nálady.

Zolpidem, předepisovaný při nespavosti, působí na GABA-A receptor a vyvolává sedativně-hypnotický účinek, čímž pomáhá při navození a udržení spánku.

A konečně gabapentin, který se běžně používá ke zmírnění neuropatické bolesti, zvyšuje funkci GABA, čímž tlumí nervové impulzy a snižuje nepříjemné pocity.

Potraviny bohaté na GABA

Zařazení potravin bohatých na GABA do jídelníčku může přinést významné výhody díky mnoha dalším důležitým živinám, jako je vláknina, vitaminy, minerály a antioxidanty, které jsou nezbytné pro pestrou stravu.

Podle komplexního přehledu zveřejněného v květnovém čísle časopisu Nutrients z roku 2018 vyniká několik potravin s vysokým obsahem GABA. Patří mezi ně známé oblíbené druhy, jako je brukvovitá zelenina (například brokolice, zelí, květák a růžičková kapusta), sója, fazole adzuki, houby, špenát, rajčata, pohanka, hrách, kaštany, sladké brambory, naklíčené obiloviny a rýže, zejména hnědá. Na seznamu je dokonce i bílý čaj, který je známý svou jemnou chutí.

Zajímavé je, že některé bakterie mají pozoruhodnou schopnost produkovat GABA. To znamená, že fermentované potraviny, jako je jogurt, kefír a tempeh, mohou být také cenným doplňkem vašeho jídelníčku, pokud se snažíte zvýšit příjem GABA. Výzkum publikovaný v časopise Journal of Clinical Neurology naznačuje, že tyto potraviny obvykle obsahují 1 až 40 miligramů GABA na 100gramovou porci.

Pro ty, kteří se snaží určit priority nejvyšších zdrojů GABA, uvádí studie zveřejněná v březnovém čísle časopisu Preventive Nutrition and Food Science z roku 2003 několik hlavních kandidátů. Patří mezi ně klíčky hnědé rýže, naklíčené obiloviny a špenát, které jsou vynikající volbou pro ty, kdo chtějí maximalizovat příjem GABA.

Má GABA vedlejší účinky?

Pokud jde o rizika spojená s užíváním GABA, nejdůležitější je správné dávkování a opatrnost. Důsledné dodržování zásad, ať už jde o doplňky stravy nebo léky, které ovlivňují hladinu GABA, je nezbytné. Nedodržení doporučeného dávkování nebo kombinace doplňků stravy GABA s alkoholem nebo opioidy může vést k depresi centrálního nervového systému, což představuje vážná zdravotní rizika, jako je například selhání dýchání.

Klinické studie naznačují, že doplňování GABA v dávce až 120 miligramů denně po dobu 12 týdnů pravděpodobně nezpůsobí nežádoucí účinky. Je však třeba dbát opatrnosti při kombinaci suplementace GABA s jinými léky, zejména s léky předepisovanými na onemocnění, jako je vysoký krevní tlak nebo epilepsie, protože může zesílit jejich účinky. Před užíváním jakéhokoli doplňku stravy je nezbytné poradit se s lékařem, aby byla zajištěna bezpečnost a účinnost.

GABA a lékové interakce

Při zvažování doplňků stravy s GABA je nutné si uvědomit možné interakce s jinými léky, které můžete užívat. K těmto interakcím může docházet, protože je známo, že doplňky stravy s GABA snižují krevní tlak. Pokud již užíváte léky na hypertenzi, jejich kombinace s doplňky stravy s GABA může způsobit nadměrný pokles hladiny krevního tlaku.

Je známo, že léky běžně užívané k léčbě hypertenze, jako jsou beta-blokátory, blokátory vápníkových kanálů, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a blokátory receptorů angiotenzinu 2 (ARB), interagují s přípravkem GABA. Proto je velmi důležité, abyste se před zavedením doplňků stravy GABA do svého režimu poradili se svým lékařem, pokud v současné době užíváte léky na vysoký krevní tlak.

Kromě toho existují důkazy naznačující možné interakce mezi přípravkem GABA a léky používanými k léčbě epilepsie, jako je topiramát a valproát sodný. Pokud užíváte tyto antikonvulzivní léky, je vhodné se před zařazením doplňků stravy obsahujících GABA do jídelníčku poradit s lékařem.