Nootropika: Tajná zbraň pro lepší koncentraci a výkonnost mozku?
Nootropika se v posledních letech stávají stále populárnějším tématem mezi studenty, manažery, sportovci, ale také u široké veřejnosti, která hledá způsoby, jak zvýšit svou koncentraci, produktivitu a vytěžit maximum z každodenních činností.
Jsou však skutečně „tajnou zbraní“ pro náš mozek, nebo jde spíše o marketingový tah? V tomto článku se podíváme na to, co jsou nootropika, jaké jsou mechanismy jejich účinku, která z nich patří mezi nejčastěji používaná, jaké výhody a rizika mohou přinášet a jak k jejich užívání přistupovat zodpovědně.
Co jsou nootropika a odkud pocházejí?
Nootropika jsou často označována jako „chytré drogy“, tedy látky, jejichž cílem je zlepšit kognitivní funkce našeho mozku. Pod kognitivními funkcemi si můžeme představit schopnost soustředit se, zapamatovat si informace, kreativně myslet, rychleji reagovat nebo déle udržet pozornost. Nootropika mohou být syntetická, tj. vyrobená v laboratoři, nebo mohou vycházet z přírodních zdrojů.
V minulosti se v tradičních kulturách často používaly byliny a rostlinné extrakty na podporu mentální bystrosti - například zelený čaj a jeho obsah L-theaninu nebo ginkgo biloba. S rozvojem vědy a výzkumu se začaly vyvíjet moderní syntetické molekuly, které mohou cíleně ovlivňovat mozkovou činnost.
Termín „nootropika“ zavedl v roce 1972 rumunský chemik Corneliu E. Giurgea, který se snažil definovat vlastnosti látek, jež zlepšují funkci centrální nervové soustavy bez závažných vedlejších účinků. Dnes jsou nootropika spojována se snahou o rozšíření hranic lidského potenciálu, zejména pokud jde o učení, paměť a mentální výdrž.
Jak nootropika ovlivňují mozek
Mechanismy, kterými mohou nootropika ovlivňovat mozek, jsou velmi rozmanité. Některá z nich působí na mozkový krevní oběh, čímž zvyšují přísun kyslíku a živin do mozkových buněk. Jiné ovlivňují hladinu neurotransmiterů, jako je dopamin, serotonin, noradrenalin nebo acetylcholin, čímž zlepšují komunikaci signálů mezi neurony a podporují naši schopnost být bdělý, motivovaný nebo se učit.
Další nootropika pomáhají chránit neurony před oxidačním stresem a zánětlivými procesy, čímž přispívají k dlouhodobému zdraví mozku. Existuje také skupina nootropik, která zvyšují růst nervových buněk a podporují plasticitu mozku. Společným jmenovatelem všech těchto účinků je však snaha pomoci mozku efektivněji využívat jeho zdroje, ať už jde o zvýšení krátkodobého výkonu, podporu paměti nebo dlouhodobý přínos pro zdraví mozku.
Přírodní versus syntetická nootropika: jaké jsou mezi nimi rozdíly?
Rozdíl mezi přírodními a syntetickými nootropiky spočívá především v jejich původu a složení, ale často se liší také v síle a rychlosti nástupu účinku. Přírodní nootropika obvykle obsahují výtažky z bylin nebo potravin, které se v tradiční medicíně používají již po staletí. Příkladem může být ginkgo biloba, které dokáže zlepšit mozkový oběh, nebo rhodiola rosea, která je spojována se zvýšenou odolností vůči stresu.
Z přírodních zdrojů je známá také bakopa monnieri (brahmi), jejíž účinky na paměť a učení byly předmětem několika studií. Syntetická nootropika zahrnují širokou škálu molekul určených speciálně ke stimulaci mozkové činnosti nebo k podpoře produkce a uvolňování neurotransmiterů. Mezi nejznámější patří piracetam, který stál na počátku moderní éry nootropik, a modafinil, používaný ke zlepšení bdělosti.
Na rozdíl od přírodních nootropik mohou syntetické látky přinést silnější a rychlejší účinek, ale s tím často souvisí i vyšší míra možných nežádoucích účinků. Volba mezi přírodními a syntetickými nootropiky tedy závisí nejen na individuálních potřebách, ale také na zdravotním stavu, snášenlivosti některých látek a očekáváních, která od jejich účinku máme.
Nejčastěji používaná nootropika
Ginkgo biloba
Tradiční bylina používaná v čínské medicíně již tisíce let a jedno z nejčastěji vyhledávaných přírodních nootropik. Výtažek z jeho listů dokáže zlepšit průtok krve v mozku, a tím zvýšit přísun kyslíku a živin do neuronů.
Mnozí uživatelé uvádějí lepší schopnost soustředění, lepší paměť a větší odolnost vůči duševní únavě. Ginkgo biloba se však nedoporučuje kombinovat s některými léky na ředění krve nebo při poruchách srážlivosti, proto je důležité poradit se s odborníkem.
Přehled z roku 2022 pojednává o širších zdravotních přínosech ginkgo biloby, včetně jejího vlivu na stavy související s věkem, jako jsou neurodegenerativní onemocnění a kardiovaskulární zdraví, což je v souladu s jejím tradičním používáním v čínské medicíně.
Studie z roku 2010 zkoumala, jak ginkgo biloba ovlivňuje kognitivní funkce a průtok krve mozkem, což je v souladu s jeho údajnými přínosy pro zlepšení paměti a koncentrace díky zlepšení průtoku krve mozkem.
Bacopa monnieri
Bacopa monnieri (známá také jako brahmi) je další osvědčenou bylinou, která pochází z tradiční ájurvédské medicíny. Obsahuje bakosidy, účinné látky, které podporují regeneraci a ochranu nervových buněk.
Několik studií potvrzuje její potenciál zlepšovat paměť, učení a rychlost zpracování informací. Účinek na mozek je obvykle pozvolný, proto se často doporučuje užívat Bacopa monnieri alespoň několik týdnů, aby se plně projevily její účinky.
Studie publikovaná v časopise Journal of Alternative and Complementary Medicine zjistila, že u účastníků, kteří užívali extrakt z Bacopa monnieri, došlo k významnému zlepšení v získávání a uchovávání paměti ve srovnání s účastníky, kteří užívali placebo.
Další studie v časopise Neuropharmacology zdůraznila, že výtažky z Bacopa monnieri mohou zvýšit přežití neuronů a snížit oxidační stres, což naznačuje potenciální přínos pro neurodegenerativní onemocnění.
Rhodiola rosea
Rhodiola rosea je adaptogenní bylina pocházející z chladných oblastí Sibiře a severní Evropy. Adaptogeny obecně pomáhají organismu lépe se vyrovnávat se stresem a zvyšují jeho odolnost vůči fyzické a psychické zátěži.
Bylina by mohla zvýšit duševní výkonnost, zmírnit únavu a přispět k vyrovnanější náladě. Uživatelé oceňují, že při vhodném dávkování může působit povzbudivě bez nadměrné „nakopnutosti“ nebo podrážděnosti.
Studie publikovaná v časopise Phytotherapy Research zjistila, že užívání Rhodiola rosea snižuje duševní únavu a zlepšuje mentální výkonnost u lidí s únavou spojenou se stresem. To se přičítá její schopnosti regulovat homeostázu prostřednictvím mechanismů spojených s osou hypotalamus-hypofýza-nadledvinky a kontrolou kortizolu.
Rhodiola rosea by mohla zvýšit výkon při cvičení úpravou zásob energetických substrátů, snížením únavy a poškození svalů a změnou antioxidační aktivity. Výsledky jsou však nejednoznačné a závisí na dávkování a délce suplementace. Studie v časopise Journal of Strength and Conditioning Research zjistila, že suplementace rhodiola rosea zlepšuje výkon při cvičení u sportovců snížením vnímané námahy a zlepšením regenerace.
L-theanin
L-theanin je aminokyselina přirozeně obsažená v zeleném čaji a je známá svými uklidňujícími účinky na mozek. Může ovlivňovat mozkové vlny a podporovat tak stav relaxace, ale může také zlepšovat pozornost a bdělost.
Často se kombinuje s kofeinem - výsledkem je synergický efekt, kdy člověk cítí lepší soustředění a energii, ale bez nepříjemných vedlejších doprovodných jevů, jako je nervozita nebo třes rukou.
Studie například prokázaly, že L-theanin může podpořit relaxaci zvýšením aktivity alfa mozkových vln, které se obvykle nacházejí v zadních oblastech mozku. Tento účinek se dostaví do 40 minut po požití a může trvat nejméně dvě hodiny.
Kromě uklidňujících účinků se předpokládá, že L-theanin zlepšuje kognitivní funkce, včetně pozornosti a bdělosti. Děje se tak prostřednictvím modulace neurotransmiterů podílejících se na pozornosti a vzrušení, jako jsou dopamin a serotonin.
Výzkum z roku 2025 naznačuje, že L-theanin může podporovat kognitivní funkce tím, že zlepšuje pozornost a snižuje hladinu stresu, což může být prospěšné při úkolech vyžadujících trvalé soustředění.
Lion’s Mane
Lion’s Mane (Hericium erinaceus) je houba, která se v tradiční čínské medicíně používá na podporu trávení a celkové vitality. Dnes je však známá zejména pro své pozitivní účinky na mozek díky obsahu hericenonů a erinaceinu.
Tyto sloučeniny podporují syntézu nervového růstového faktoru (NGF), který může pomáhat při regeneraci a udržování nervových buněk. Lví hříva se tak často užívá ke zlepšení paměti, kognitivních schopností a dlouhodobé ochraně mozku, přičemž její účinek je postupný a nejlépe se projeví při dlouhodobém užívání.
Přehled z roku 2022 poukazuje na potenciál Hericium erinaceus v léčbě neurologických poruch díky jeho neuroprotektivním vlastnostem. Naznačuje, že lví hřívu lze použít jako doplňkovou léčbu kognitivních a depresivních poruch. Většina studií byla provedena na zvířecích modelech, což zdůrazňuje potřebu dalších klinických studií na lidech.
Pilotní studie z roku 2023 zkoumala akutní a chronické účinky suplementace Lion's Mane na kognitivní funkce a náladu u zdravých mladých dospělých. Výsledky ukázaly zlepšení rychlosti plnění kognitivních úkolů a trend ke snížení subjektivního stresu po 28 dnech suplementace. Zjištění však byla omezena malou velikostí vzorku, což naznačuje potřebu větších studií.
Gotu Kola (Centella asiatica)
Tato rostlina pocházející z Asie se v tradiční ájurvédské a čínské medicíně používá na podporu mozkových funkcí, hojení ran a celkové vitality. Gotu Kola obsahuje triterpeny, které mohou přispívat k lepší mikrocirkulaci a stimulovat růst nervových buněk.
V důsledku toho je spojována se zlepšením paměti a koncentrace, přičemž je také uvolňující a může pomáhat snižovat pocity úzkosti. Kromě toho je často doporučována pro zotavení nervového systému po psychické zátěži nebo stresu.
Studie publikovaná v časopise International Journal of Cosmetic Science ukázala, že výtažky z Centella asiatica zlepšují syntézu kolagenu a zlepšují hojení ran tím, že podporují proliferaci fibroblastů a zvyšují pevnost rány v tahu.
Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie publikovaná v časopise Journal of Clinical Psychopharmacology zjistila, že Gotu Kola významně tlumí akustickou nervovou odezvu, což naznačuje anxiolytickou aktivitu u lidí. To podporuje její tradiční používání ke snížení úzkosti.
Panax Ginseng
Ženšen, zejména korejský ženšen (Panax ginseng), je jednou z nejúčinnějších bylin tradiční asijské medicíny. Uživateli je vyhledáván pro své adaptogenní účinky a schopnost zvyšovat vitalitu organismu. Z hlediska nootropních vlastností dokáže ženšen podpořit bdělost, zlepšit paměť, pohotovost a zlepšit schopnost zvládat stres.
Tyto účinky jsou způsobeny především ginsenosidy, aktivními složkami, které přispívají k lepšímu prokrvení mozku a posilují nervový systém. Je však třeba dbát opatrnosti při dávkování, protože ženšen je silná bylina a u některých lidí může způsobit nadměrnou stimulaci nebo nespavost.
Randomizovaná studie z roku 2012 zjistila, že korejský červený ženšen snižuje latenci P300 - ukazatel rychlosti kognitivního zpracování - což naznačuje zlepšení kognitivních funkcí. To bylo pozorováno po dvou týdnech podávání 4 500 mg/den.
Ašvaganda (Withania somnifera)
Ašvaganda, známá také jako „indický ženšen“, je jedním z nejoblíbenějších adaptogenů v ájurvédě. Ačkoli je spojována především s úlevou od stresu a lepším spánkem, mnozí ji užívají také pro její nootropní účinky. Obsahuje withanolidy, které mohou pomáhat snižovat hladinu kortizolu (stresového hormonu) a přispívat k lepší rovnováze nervového systému.
V důsledku toho může ashwagandha zvyšovat odolnost vůči psychickému stresu, podporovat koncentraci a celkovou duševní pohodu. Často se užívá ve formě prášku nebo kapslí, přičemž viditelné účinky se obvykle dostaví při dlouhodobém a pravidelném užívání.
Studie publikovaná v Indian Journal of Psychological Medicine zjistila, že ashwagandha významně snižuje hladinu kortizolu a zlepšuje toleranci vůči stresu u lidí s chronickým stresem. Jiný výzkum v časopise Sleep Medicine ukázal, že suplementace ashwagandhou zlepšila kvalitu spánku u lidí s nespavostí.
Potenciální přínosy a rizika nootropik
Při zvažování užívání nootropik se mnoho lidí nechá zlákat možností „rychlého zvýšení“ duševních schopností nebo prostě touhou cítit se produktivnější a bdělejší. Je však nutné si uvědomit, že nootropika sice skutečně mohou přinášet hmatatelné výhody, ale vždy s sebou nesou také určitou míru rizika. Klíčové je proto znát nejen potenciální pozitivní, ale i negativní účinky a přistupovat k užívání s rozvahou.
Co se týče přínosů, mnoho lidí oceňuje lepší schopnost soustředění a větší odolnost vůči duševní únavě, což se může projevit zejména při náročné práci, dlouhých studijních maratonech nebo v profesích, kde je důležitá vysoká úroveň bdělosti.
Některá nootropika přispívají také ke zlepšení paměti nebo rychlosti zpracování informací, což může znamenat lepší školní výsledky, efektivnější učení cizích jazyků nebo plynulejší řešení různých úkolů a projektů. Oblíbené jsou také účinky na zlepšení nálady a motivace - když má člověk více vnitřní energie a lepší emoční stabilitu, je často schopen pracovat soustředěněji a déle.
Adaptogenní vlastnosti některých přírodních nootropik mohou být důležité pro lidi, kteří zažívají stres - snižují hladinu kortizolu, stresového hormonu, a pomáhají tělu snadněji se vyrovnat s psychickou zátěží.
Další výhodou je dlouhodobá ochrana mozkových buněk - některé byliny nebo syntetické molekuly mají antioxidační a neuroprotektivní vlastnosti, které mohou pomoci chránit centrální nervový systém před škodlivými účinky volných radikálů, zánětu nebo nadměrného stresu.
Na druhou stranu jsou s nootropiky spojena také rizika a možné vedlejší účinky, na které bychom neměli zapomínat. Ačkoli jsou často prezentována jako látky s relativně nízkou mírou toxicity, stále se jedná o sloučeniny (ať už přírodní, nebo syntetické), které ovlivňují fungování nervového systému.
Někteří lidé mohou již po krátké době užívání pociťovat bolesti hlavy, zažívací potíže, zvýšenou srdeční frekvenci nebo úzkost. Stimulující nootropika (např. modafinil nebo vysoké dávky kofeinu) mohou organismus uvést do stavu, kdy se sice cítíte plní energie, ale únava je uměle potlačena. To může být krátkodobě prospěšné (například v období velkého pracovního vytížení), ale z dlouhodobého hlediska hrozí riziko přetrénování a vyčerpání.
Pozor také na nekontrolované kombinace různých látek - některé mohou mít synergické účinky, ale jiné se mohou „prát“ a způsobovat nepředvídatelné reakce. U přírodních nootropik, jako jsou byliny s adaptogenními účinky, je riziko nežádoucích účinků obecně nižší, ale mohou se vyskytnout i lékové interakce (např. s léky na ředění krve nebo krevní tlak).
Důležitou otázkou je kvalita a čistota nootropik. Zejména u syntetických nebo méně známých látek může být obtížné získat spolehlivé a ověřené produkty. Některé internetové obchody nemusí dodržovat přísné výrobní normy, a tak se na trhu mohou objevit produkty s pochybným složením nebo příliš nízkou koncentrací účinné látky. V případě bylin existuje riziko nekvalitní sklizně, kontaminace těžkými kovy nebo pesticidy. Proto je vždy vhodné vybírat renomované výrobce a pokud možno vybírat výrobky s certifikátem kvality.
Při zvažování užívání nootropik hraje roli také individuální reakce organismu - rozdílná tělesná konstituce, zdravotní stav nebo užívání jiných doplňků může způsobit, že látka, která jednomu člověku dokonale „sedne“, u jiného vyvolá jen minimální nebo dokonce nežádoucí účinek.
Proto je vhodné začít s menšími dávkami, sledovat reakce organismu a postupně dávkování upravovat. Je vhodné poradit se s lékařem, lékárníkem nebo odborníkem na výživu - zejména pokud trpíte chronickým onemocněním, užíváte předepsané léky nebo jste ve specifické životní fázi (těhotenství, kojení).
Pokud se rozhodnete zařadit nootropika do svého denního režimu, zvažte dlouhodobou perspektivu. Žádné tablety ani bylinky by neměly nahrazovat důležité pilíře zdravého životního stylu, kterými jsou dostatek spánku, vyvážená strava, pravidelný pohyb a účinné zvládání stresu. Právě tyto faktory tvoří základ pro udržení dobré kondice mozku. Nootropika je proto vhodné vnímat jako doplněk - pomyslnou nadstavbu, která může zvýšit celkový efekt zdravého životního stylu a pomoci vám cítit se ještě produktivnější a soustředěnější.
Nejlepší kombinace nootropik
Kofein a L-theanin
Jednou z nejoblíbenějších a nejjednodušších kombinací je spojení kofeinu s aminokyselinou L-theaninem, která se přirozeně nachází v zeleném čaji. Přestože kofein přináší povzbuzení a zvýšenou bdělost, často s sebou nese vedlejší účinky, jako je nervozita, podrážděnost nebo zrychlený tep. L-theanin tyto negativní účinky zmírňuje a zároveň pomáhá udržovat jasnou a uvolněnou mysl. Výsledkem je vyvážená forma energie a koncentrace bez nepříjemné „nervozity“ nebo náhlých poklesů pozornosti.
Adaptogeny a stimulující nootropika
Adaptogenní byliny (ashwagandha, rhodiola rosea, schisandra) pomáhají tělu lépe zvládat stres a vyrovnat se s psychickým nebo fyzickým vyčerpáním. V kombinaci s mírnými stimulanty (např. mírné dávky kofeinu nebo některé racetamy) získáte spolehlivý zdroj energie, který nezatěžuje nervový systém tak agresivně. Adaptogeny navíc mohou snižovat hladinu kortizolu, čímž pomáhají udržovat emoční rovnováhu i při zvýšeném pracovním nebo studijním tempu.
Ginkgo biloba a bacopa monnieri
Pokud dáváte přednost čistě přírodním způsobům, může pro vás být ideální kombinace ginkgo biloby s bacopou monnieri (brahmi) . Ginkgo biloba zlepšuje průtok krve mozkem a dodává mu více kyslíku, zatímco bacopa monnieri může přímo podporovat tvorbu nových nervových spojení a zlepšovat paměť.
Tyto dvě byliny tak vytvářejí synergii, která může dlouhodobě posílit kognitivní funkce. U obou se však účinky často projeví až po několika týdnech či měsících pravidelného užívání.
Omega-3 a antioxidanty
Ačkoli omega-3 mastné kyseliny nejsou považovány za klasické nootropikum, jejich přínos pro mozek je nepopiratelný - pomáhají vyživovat neuronální membrány, snižují zánět a podporují celkové zdraví centrální nervové soustavy. Antioxidanty (např. z extraktu zeleného čaje, kurkumy nebo hroznových jader) mohou zase chránit neurony před oxidačním stresem. Společně tvoří pevný základ pro další kombinace nootropních látek a mohou se výborně doplňovat například s racetamy nebo adaptogeny.
Rhodiola rosea a panax ginseng
Rhodiola rosea je známá tím, že zvyšuje vytrvalost a pomáhá lépe zvládat náročné situace, zatímco panax ginseng (ženšen) je po staletí považován za silný zdroj energie a koncentrace. Pokud tyto byliny zkombinujete, získáte komplexní podporu duševní a fyzické výkonnosti. U ženšenu je však třeba dávat pozor na správné dávkování a dávat pozor na nadměrnou stimulaci nebo nespavost, zejména pokud jej užíváte v odpoledních hodinách.
Kolostrum a probiotika
Ačkoli se to může zdát netradiční, kvalita naší střevní flóry výrazně ovlivňuje to, jak se cítíme po psychické stránce. Některé nootropní účinky lze posílit „optimalizací“ trávení. Kolostrum (první mléčná tekutina savců po narození) má vynikající imunomodulační vlastnosti, zatímco probiotika pomáhají udržovat zdravou střevní flóru.
Společně mohou zlepšit vaši schopnost účinně vstřebávat živiny a stabilizovat hladiny neurotransmiterů. Když je vaše tělo v rovnováze, mohou se účinky klasických nootropik (ať už přírodních, nebo syntetických) projevit intenzivněji a důsledněji.
Zvažte cyklování a přestávky
Některá nootropika, zejména stimulační, mohou ztrácet účinnost, pokud je užíváte nepřetržitě po delší dobu . Tělo si na ně postupně vytvoří toleranci, což znamená, že budete muset zvýšit dávku, abyste dosáhli stejného účinku.
Tento přístup může vést k přetížení nervového systému, vzniku vedlejších účinků nebo úplné ztrátě účinnosti užívaného doplňku. Řešením je tzv. cyklování - střídání období, během nichž užíváte nootropika, s obdobími, kdy si dáte pauzu.
Cyklování probíhá různě v závislosti na konkrétní látce a jejím mechanismu účinku. U stimulantů (například vyšších dávek kofeinu nebo modafinilu) je vhodné udělat si alespoň několik dní v týdnu nebo po několika týdnech užívání přestávku. To umožní centrálnímu nervovému systému „resetovat se“ a zabránit dlouhodobému vyčerpání zdrojů energie a neurotransmiterů. Přestávka pomůže tělu znovu získat rovnováhu a zajistí, že při obnovení užívání nootropika se jeho účinek opět projeví.
U bylin a adaptogenů může být cyklování stejně smysluplné. I když adaptogeny obvykle nevytvářejí tak silnou toleranci jako syntetické stimulanty, stále platí, že přestávky mohou zlepšit jejich dlouhodobý účinek. Někteří lidé používají schéma „čtyři týdny užívat, týden vysadit“ nebo „pět dní užívat, dva dny vysadit“. Tímto způsobem dáváte tělu šanci udržet si své přirozené regulační mechanismy, aniž by si na účinnou látku zcela zvyklo.
Přestávky neslouží jen k tomu, aby se zabránilo vzniku tolerance. Jsou důležité také proto, abyste mohli objektivně vyhodnotit účinky nootropika. Když látku užíváte nepřetržitě, můžete po nějaké době ztratit přehled o tom, zda vám stále prospívá stejně jako na začátku. Pokud si dáte na několik dní nebo týdnů přestávku, rychle si všimnete, zda se u vás projevuje ztráta energie, soustředění nebo motivace. Pokud ano, víte, že vám látka pravděpodobně skutečně pomáhala. Pokud ne, je možné, že pro vás přestala mít skutečný přínos, nebo je pro vás dávka či typ nootropika méně vhodný.
Další výhodou přestávek je, že snižujete potenciální rizika spojená s dlouhodobou únavou nebo potlačením stresu. Když dáte svému tělu prostor, aby fungovalo „bez pomoci“, můžete lépe posoudit, zda je váš životní styl vyvážený - máte dostatek spánku, živin a času na zotavení. Pokud se během přestávky cítíte velmi vyčerpaní nebo psychicky oslabení, může to být signál, že nootropika spíše „maskují“ nedostatky v životním stylu, než aby je pomáhala trvale řešit.
V praxi se cyklování a přestávky mohou lišit podle typu nootropika a individuální tolerance. Někomu bude vyhovovat přístup 5 dní nasazení, 2 dny volna v týdnu, jinému bude vyhovovat delší interval (např. 3 týdny nasazení, 1 týden volna). Jde o to najít rovnováhu, při které maximalizujete přínosy nootropik a zároveň minimalizujete riziko vzniku tolerance nebo únavy. Je důležité si uvědomit, že tělo každého člověka funguje jinak, takže byste měli svůj přístup přizpůsobit vlastnímu režimu, zdravotnímu stavu a dlouhodobým cílům.
