Jak posílit svou imunitu během podzimu?
Sychravý podzim představuje zatěžkávající zkoušku pro náš organismus. Zatímco během léta jsme plni energie a dobré nálady, konzumujeme rychleji stravitelná jídla a máme dostatek pohybové aktivity, po jeho skončení už mnohé neplatí. Méně se hýbeme na čerstvém vzduchu, výkyvy nálad jsou stále častější a ani ven nás to neláká tak jako dřív. To vše negativně ovlivňuje naši imunitu. Jak se na toto období připravit? Pojďte se spolu s námi podívat na prémiové doplňky výživy, které nakopnou vaši přirozenou obranyschopnost.
B-komplex je skupina 8 vitamínů B (B1, B2, B3, B5, B6, B9 a B12) potřebných pro fungování základních funkcí celého organismu včetně imunitní a nervové soustavy. Mimo jiné je zdrojem niacinu a kyseliny pantotenové, která se zase podílí na metabolismu všech živin v těle. Nedostatek vitamínu B v těle se projevuje hlavně zvýšenou únavou a vyčerpáním, problémy s pokožkou a sníženou schopností koncentrace. Hlavními zdroji vitamínu B jsou sýry, maso, kvasnice, celozrnné obilniny, ořechy a luštěniny.1
„Svatý grál“ a synonymum zdravé imunity pro většinu lidí. Vitamín C je pro tělo nezbytný po celý rok, a přestože ho najdete v mnoha potravinách, užívání doplňků vám může zaručit, že ho budete mít v zimě dostatek a díky tomu přispívá ke snižování oxidačního stresu - chrání organismus před škodlivým působením volných radikálů útočících na naše buňky. Kromě toho se podílí na růstu kostí, šlach, vazů a kůže a napomáhá lepšímu vstřebávání základních živin. Nedostatek vitamínu C se projevuje zvýšeným krvácením, poruchami krvetvorby, sníženou imunitou a zhoršeným hojením ran. Jeho hlavním zdrojem je ovoce a zelenina, především brokolice, rakytník, červená paprika, růžičková kapusta, případně ostružiny.2
Většina lidí si myslí, že ho přijímá dostatek, protože tráví venku spoustu času. Ale s ústupem léta se zkracuje i množství slunečních paprsků a také naše venkovní aktivity jsou stále více redukovány. Není divu, že z nedávných statistik vyplynulo, že více než polovina Američanů trpí jeho nedostatkem, stejně jako nadpoloviční většina celosvětové populace, paradoxně převážně v zemích subtropické a tropické oblasti, kde si obyvatelé mohou slunce užívat nejvíce.3 Vitamín D využívají prakticky všechny orgány našeho těla - mozek, kosterní svalstvo, střeva, kosti, srdce, nadledvinky i imunitní buňky.
Lipozomální vitamíny a minerály představují speciální kategorii suplementů, která se vyznačuje vyšší vstřebatelností, a tudíž i účinkem, v porovnání s běžně dostupnými produkty. Většinou se vyskytují v tekuté formě a obalené tzv. cytoplazmatickou membránou, která chrání obsah před znehodnocením při průchodu trávicím traktem. Účinná látka se tak dostane na místo určení, aniž by došlo k počátečnímu zpracování látky před tím, než se dostane do svého cíle. Na rozdíl od běžně konzumovaných doplňků výživy jsou v těle metabolizovány odlišným způsobem. Tradiční doplňky se po průchodu trávicím traktem metabolizují v játrech a následně do krevního oběhu, odkud jsou transportovány k jednotlivým orgánům. Liposomals se vstřebávají již v ústech a také lymfatickým systémem v žaludku. Tím obcházejí játra, nerozpadají se a jsou dostupné v mnohem větších množstvích (pěti až desetinásobně).5
Posiluje imunitní systém, přispívá k plodnosti a správné reprodukční funkci, látkové přeměně bílkovin, sacharidů a tuků, podporuje syntézu DNA a vitamínu A. Jedná se o esenciální stopový prvek, který se v našem těle neukládá, a proto je mimořádně důležité jeho zásoby doplňovat na denní bázi. Skvělými zdroji zinku jsou ořechy, semínka, luštěniny a celozrnné obilniny. K jeho nedostatku nejčastěji vede dlouhodobý stres, fyzicky náročné sportovní aktivity, zažívací potíže, těhotenství a kojení (pokud ženy nenahrazují jeho ztrátu dostatečným příjmem). Nedostatkem zinku jsou ohroženi také vegetariáni a vegani. Nedostatek zinku v těle má za následek oslabení imunity, zhoršené hojení ran, vypadávání vlasů, poruchy vidění, zažívací potíže a depresivní náladu.6
Je jedním z minerálů s nenahraditelnou funkcí v lidském těle. Nachází se v červeném krevním barvivu - hemoglobinu, jehož hlavní funkcí je transport kyslíku z plic do celého těla. Kyslík je pro život nutný a hemoglobin zajišťuje, aby jím byly všechny tkáně v těle správně zásobovány. S červenými krvinkami a kyslíkem souvisí většina přínosů železa pro lidský organismus. Železo přispívá ke správnému přenosu kyslíku v těle a správné látkové přeměně důležité pro tvorbu energie. Také hraje roli v procesu dělení buněk a přispívá ke správné tvorbě červených krvinek a hemoglobinu. Celé lidské tělo je na kyslíku přímo závislé, jelikož díky němu čerpá energii potřebnou ke svému fungování. Tím, že železo přispívá ke správnému přenosu kyslíku v těle, zároveň podporuje i jiné funkce lidského těla. Železo přispívá ke správné kognitivní funkci a fungování imunitního systému. Díky podpoře správného zásobování celého těla kyslíkem přispívá železo také ke snižování únavy a vyčerpání.7
Zastává v těle několik důležitých funkcí, avšak tou nejdůležitější je podpora funkce některých žláz s vnitřním vylučováním. Konkrétně přispívá ke správnému fungování štítné žlázy, stejně tak i k normální spermatogenezi. Štítná žláza se velkou měrou podílí na správném metabolismu a růstu, zastává i mnoho jiných důležitých funkcí v těle a zároveň se jedná o žlázu s vnitřním vylučováním nejčastěji podléhající různým onemocněním. Selen také napomáhá udržování normálního stavu vlasů a nehtů, stejně tak i správnému fungování imunitního systému.8
Normální střevní mikroflóra je součástí obranného mechanismu, který spočívá v zábraně přilnutí patogenních bakterií na sliznici střeva, tvorbě sloučenin, které ničí škodlivé bakterie a konzumaci živin, které špatné bakterie potřebují pro svůj růst. Mikroflóra má také svůj význam při trávení mastných kyselin a odstraňování škodlivých látek z těla. Jako probiotika označujeme bakterie, které pozitivně ovlivňují složení mikroflóry tlustého střeva, a tím pádem zdravotní stav člověka. Probiotika zlepšují složení střevní mikroflóry, a tím mohou pozitivně ovlivňovat fungování imunitního systému.9
Pochází z jihovýchodu Spojených států, do Evropy se dostala koncem 17. století a pro svou krásu a nenáročnost při pěstování si získala oblibu mezi zahrádkáři. Když se přišlo na to, že má mnoho příznivých účinků na lidský organismus, netrvalo dlouho, než získala neotřesitelnou pozici mezi příznivci zdravého životního stylu. Echinacea obsahuje velké množství biologicky aktivních látek a antioxidantů - kyselinu kávovou, alkamidy, fenolové kyseliny, kyselinu rozmarýnovou, polyacetyleny a další.
Štiplavý kořen zázvoru lékařského nabízí mnoho zdravotních benefitů, které jsou mezi lidmi známy již staletí. Zázvor je známý tím, že zmírňuje nevolnost, zklidňuje podrážděný žaludek a vytváří prostředí, které viry a bakterie rozhodně nemají moc rádi. Díky svým termogenním vlastnostem zahřeje a zabrání zimnici. Je oblíbenou přísadou do čajů, vaření nebo ve formě silných extraktů zpracovaných do podoby tablet či shotů.11
Přírodní komplexní polysacharidy, přirozená součást buněčné stěny bakterií, kvasinek, hub, řas a rostlin. Jsou velmi populární pro svou schopnost bojovat s bakteriemi a posilovat přirozenou obranyschopnost organismu tím, že podporují činnost červených a bílých krvinek. Kromě toho přispívají k regulaci hladiny krevního cukru a cholesterolu. V Evropě jsou jejich nejznámějšími zdroji pivovarské a pekařské kvasnice, hlíva ústřičná a různé druhy obilnin. Patří mezi nejznámější přirozené stimulanty imunitního systému.12
Esenciální polynenasycené mastné kyseliny, které přispívají ke správnému fungování buněčných membrán, podporují paměť a celkovou výkonnost mozku, mají vliv na pozitivní myšlení. Do této skupiny patří kyseliny dokosahexaenová (DHA) a eikosapentaenová (EPA). Jejich hlavním zdrojem je rybí tuk, především z tučnějších mořských ryb (makrela, losos, sardinky atd.), ale najdeme je i v několika semenech olejnatých rostlin (len, chia, konopí). Přispívají k udržení dobrého zraku, normální činnosti mozku a kardiovaskulárního systému. Jejich nedostatek může vést ke zvýšené únavě, suché pokožce a změnám nálady.13
ZDROJE
- Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydanie. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
- Grosso G, Bei R, Mistretta A, et al. Effects of vitamin C on health: a review of evidence. Front Biosci (Landmark Ed). 2013;18:1017-1029.
- Looker AC, Johnson CL, Lacher DA, Pfeiffer CM, Schleicher RL, Sempos CT. Vitamin D status: United States, 2001-2006. NCHS Data Brief. 2011;(59):1-8.
- Teegarden D, Donkin SS. Vitamin D: emerging new roles in insulin sensitivity. Nutr Res Rev. 2009;22(1):82-92.
- Coderch L, de Pera M, Perez-Cullell N, Estelrich J, de la Maza A, Parra JL. The effect of liposomes on skin barrier structure. Skin Pharmacol Appl Skin Physiol. 1999;12(5):235-246.
- Chasapis CT, Loutsidou AC, Spiliopoulou CA, Stefanidou ME. Zinc and human health: an update. Arch Toxicol. 2012;86(4):521-534.
- Abbaspour N, Hurrell R, Kelishadi R. Review on iron and its importance for human health. J Res Med Sci. 2014;19(2):164-174.
- Rayman MP. The importance of selenium to human health. Lancet. 2000;356(9225):233-241.
- Jäger R, Shields K, Sharp M, et al. Effects of probiotic supplementation on markers of skeletal muscle damage, perceived recovery and athletic performance after an intense single leg training bout. J Int Soc Sports Nutr. 2015;12(Suppl 1):P36.
- Melchart D, Linde K, Worku F, Bauer R, Wagner H. Immunomodulation with echinacea - a systematic review of controlled clinical trials. Phytomedicine. 1994;1(3):245-254.
- Anh NH, Kim SJ, Long NP, et al. Ginger on Human Health: A Comprehensive Systematic Review of 109 Randomized Controlled Trials. Nutrients. 2020;12(1):157.
- Ciecierska A, Drywień ME, Hamulka J, Sadkowski T. Nutraceutical functions of beta-glucans in human nutrition. Rocz Panstw Zakl Hig. 2019;70(4):315-324.
- Gammone MA, Riccioni G, Parrinello G, D'Orazio N. Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids: Benefits and Endpoints in Sport. Nutrients. 2018;11(1):46.
