Jak se co nejrychleji dostat z chřipkových stavů?

Jak se co nejrychleji dostat z chřipkových stavů?

Venku se pořádně ochladilo, a přestože v době tvorby tohoto článku sníh zpozorovali zatím pouze v nejvyšších polohách, podzim naplno dorazil a s ním i každoročně se rozvíjející chřipkové období. Bohužel, chřipka dokáže skolit každého - dítě či dospělého, mladého i staršího, krásnou ženu i statného muže, milovníky a milovnice závaží nevyjímaje. Otázkou proto zůstává - kdy je ještě vhodné cvičit a kdy je vhodnější dopřát tělu krátký, ale intenzivnější odpočinek, abyste se za několik dní mohli opět zapojit do tréninkového procesu?


NAŠE IMUNITA

Kdekoliv se zjevilo zlo chřipka, kdekoliv trpěli nevinní, vždy tam byl Herkules imunitní systém. Díky němu se dokážeme poměrně účinně bránit nástrahám v podobě patogenů, které na nás číhají doslova na každém rohu, i když si to mnozí z nás neuvědomují a ani nemusí. Ten si z hlediska vývoje a vlastností můžeme rozdělit na dvě základní skupiny - vrozený a získaný.

Vrozený (nespecifický) imunitní systém, jak už napovídá samotný název, představuje základní obrannou linii, se kterou jsme se již narodili, a která nás chrání od prvních dnů našeho příchodu na svět. Tvoří ji především různé bariéry, mezi které můžeme zařadit například fyzikální (sliznice v nose), chemické (žaludeční kyselina), buněčné (fagocyty, makrofágy, NK-buňky).

Získaný (specifický) imunitní systém se sice vyvíjí postupně a nedisponujeme jím od narození, ale na rozdíl od vrozeného má schopnost ,,pamatovat si" setkání s cizorodými organismy, či látkami. Brání tomu, aby se v našem těle usadila nežádoucí bakterie či virus a rozvinula infekci, která by vyvolala odpověď organismu v podobě horečky, smrkání, bolesti svalů, či únavy. Jistě víte i sami, případně z vyprávění svých rodičů, že jste byli častěji nemocní, když jste byli malé děti. Nyní, když vám už nějaké ty roky přibyly, je to jiné, a to právě díky tomu, že naše získaná imunita se doslova a do písmene naučila rozeznávat, co je dobré a co špatné, a vyvinula protilátky účinně bojující proti patogenům. Jak se dále dozvíte, i virus chřipky je dostatečně chytrý na to, aby svou strukturu přizpůsoboval do míry, která mu umožní oklamat naši imunitu, usadit se v našem těle a rozjet starý známý proces onemocnění s charakteristickými příznaky.


CHŘIPKA

Chřipka je virové onemocnění vyvolané RNA viry Myxovirus influenzae typu A a B, které se projevuje horečkou, bolestmi hlavy a svalů, výraznou únavou a zimnicí, postižením dýchacích cest a suchým kašlem. Chřipka, podobně jako ostatní onemocnění, představuje v době, kdy s ní organismus bojuje, vždy formu katabolického stavu. V případě chřipky je to ještě o něco intenzivnější, vzhledem k projevům tohoto onemocnění. Na tomto místě je proto potřeba upozornit, že v případě onemocnění chřipkou je více než na místě omezit fyzickou aktivitu a spokojit se s pobytem doma při účinné terapii. Intenzivním cvičením byste svému tělu nepomohli, právě naopak - ještě více byste prohloubili katabolismus organismu, který by vedl k dalšímu zbytečnému odbourávání nabyté svalové hmoty a energetických zásob. Nesmíme totiž zapomínat, že růst svalů je vyvolán mikrotrhlinami svalových vláken po cvičení, přičemž signální procesy v těle, které celý proces koordinují, významně využívají právě imunitní systém.


JAK ZABRÁNIT ZTRÁTĚ SVALOVÉ HMOTY BĚHEM CHŘIPKY?

Disclaimer: tyto tipy můžete samozřejmě použít nejen během chřipkového období, ale i u dalších zdravotních potíží.

DOSTATEČNÝ ENERGETICKÝ PŘÍJEM – jak jsme již zmínili, chřipka vede ke katabolismu, a pokud chcete tento nežádoucí efekt co nejúčinněji zmírnit, je důležité, a to dokonce více než kdy jindy, abyste nezanedbávali vyváženou stravu bohatou na dostatek bílkovin, komplexních sacharidů a zdravých tuků.

PROTEINY, PROTEINY, PROTEINY – dostatečnému příjmu bílkovin věnujeme samostatný odstavec, protože jde o klíčovou složku výživy, která pomáhá tělu nejen bojovat proti onemocnění, ale i proti nástrahám, které dané onemocnění mohou vyvolat.

HYDRATACE - tělo nepřichází o vodu pouze pocením, ale i sáláním a odpařováním, ačkoliv druhý a třetí zmíněný způsob si během všedních aktivit prakticky neuvědomujeme. Nemluvě o tom, že voda je klíčovou složkou našeho těla, našich buněk, a proto dostatečný příjem tekutin je nezanedbatelný i v případě, že jste úplně zdraví, během nemoci ani nemluvě. Místo sladkých nápojů však raději upřednostněte minerálku nebo teplý čaj.


DOPLŇKY VÝŽIVY, KTERÉ VÁM MOHOU POMOCI V BOJI PROTI CHŘIPCE

VITAMÍN C – nebo, pokud chcete, kyselina askorbová, je ve vodě rozpustná látka se silnými redukčními účinky. Organismus ji nedokáže syntetizovat, a proto musí být přijata potravou. Podílí se na plnění mnoha důležitých úkolů - na hydroxylaci aminokyseliny prolin a lysin v kolagenu, syntéze karnitinu, metabolismu tyrosinu, působí jako antioxidant, podporuje imunitu, resorpci železa, má vliv na betaoxidaci mastných kyselin, zvyšuje aktivitu mikrozomálních enzymů a urychluje detoxikaci cizorodých látek. Pokud se výrazně sníží jeho hladina, oslabí se imunita organismu [1]. Naopak suplementace vitamínem C zlepšuje funkci bílých krvinek [2].

VITAMÍN E – představuje souhrnný název velké skupiny chemických sloučenin, známé také jako tokoferoly, které mají různou biologickou aktivitu a významnou měrou přispívají ke správnému vývoji svalstva, udržování stability struktury nenasycených mastných kyselin a stabilitě buněčných membrán (chrání tuky pro jejich oxidací) [3]. Přirozené tokoferoly jsou syntetizovány rostlinami a nacházejí se v potravinách s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin (rostlinné oleje).

L-GLUTAMIN – je nejhojněji zastoupená aminokyselina v krvi. I když nepatří mezi esenciální aminokyseliny, jeho role je nezastupitelná. Jeho hladina klesá hlavně po dlouhodobější fyzické zátěži. Ze všech aminokyselin ve svalu tvoří totiž glutamin až 60% a při tréninkové zátěži je jeho spotřeba až 5 krát vyšší. Pro regeneraci a růst svalů po cvičení je totiž glutamin klíčovou látkou. Jde o hlavní transportní formu aminoskupiny. Glutamin nám tedy zajistí dostatek materiálu na růst a obnovu svalů. Spolu s BCAA patří mezi nejčastěji používané doplňky při snaze o ochranu svalové hmoty a při regeneraci.

ZINEK – je potřebný k aktivitě více než 200 různých enzymů, je nutný pro syntézu DNA a pro funkci některých bílkovin, které DNA váže. Tvoří strukturální a funkční složku biologických membrán, podílí se na dělení buněk, imunitě a správném fungování několika hormonů a mužských pohlavních orgánů [4].

VITAMÍN D – je skupinou látek rozpustných v tucích, které hrají nezastupitelnou roli v metabolismu vápníku a fosforu. Vzhledem k tomu, že v organismu dochází vlivem několika procesů k jeho strukturální přestavbě na aktivní metabolit, můžeme ho zařadit mezi hormony. Tento hormon se zásadním způsobem podílí na rozvoji a údržbě kostní tkáně, svalů, imunity, regulaci a ochraně před srdečními a onkologickými onemocněními [5].


ZDROJE

FIELD, C. a kol. Nutrients and their role in host resistance to infection. Journal of Leukocyte Biology. Ročník 71, 1. vydanie, 2002.

HEMILÄ, H. Vitamin C and common cold incidence: a review of studies with subjects under heavy physical stress. Internal Journal of Sports Medicine. Ročník 17, 5. vydanie, 1996.

MEYDANI, N. Vitamin E supplementation enhances cell-mediated immunity in healthy elderly subjects. American Journal of Clinical Nutrition. Ročník 52, 3. vydanie, 1990.

AL-NAKIB, W. Prophylaxis and treatment of rhinovirus colds with zinc gluconate lozenges. Journal of Antimicrobial Chemotherapy. Ročník 20, 6. vydanie, 1987.

NOVOSAD, P. Vápnik a vitamín D u primární a sekundární prevence osteoporózy. Praktické lekárenství. Ročník 14, 5. vydanie, 2017.

← Zpět na seznam článků