Koronavirus a imunita

Koronavirus a imunita

Česko, podobně jako zbytek světa, zasáhla pandemie rychle se šířícího viru Covid-19, který představuje náročnou zkoušku pro každého z nás. Většinou jsme pojem pandemie vnímali v souvislosti s kontinentální Asií a pojmy jako SARS či MERS pro nás tak nebyly úplně neznámé. Ale vždy jsme to vnímali tak, že nás se něco takového netýká, a tak pohled na lidi nosící ochranné roušky byl z našeho pohledu spíše exotickým zjevem než standardem. Bohužel, dnes se ocitáme v situaci, kdy si na své zdraví musíme dávat pozor mnohem více než dosud, a to nejen ve vztahu k nám samým, ale především k našemu okolí, protože pouze individuální odpovědnost pomůže tohoto strašáka odstranit z našich životů. V dnešních dnech se slovo imunita skloňuje více než kdykoliv předtím a všichni hledají způsoby, jak se chránit. V tomto mimořádném článku se proto budeme věnovat nejen již poměrně dobře známým informacím o koronaviru, ale zejména obranyschopnosti organismu a způsoby, jak ji můžeme posílit. Přejeme vám, abyste zůstali zdraví a prosíme vás, abyste se chovali zodpovědně, protože pouze tak to spolu zvládneme. Děkujeme.


CO JE TO KORONAVIRUS?

Onemocnění COVID-19 je infekcí dýchacích cest, kterou vyvolává koronavirus SARS-CoV-2, který byl identifikován na konci roku 2019 v čínské provincii Hubei, jejímž hlavním městem je Wuhan. Koronaviry jsou relativně dobře prozkoumanou skupinou virů, které se obvykle přenášejí ze zvířete na člověka. Ale  vzhledem k tomu, že virus potřebuje na své přežití živou buňku a je vystaven vlivům vnějšího prostředí a organismů, ve kterých se nachází, musí mutovat, aby dokázal přežít. Mutací se dnes koronavirus přenáší z člověka na člověka. Jedním z největších problémů COVID-19 je jeho dlouhá inkubační doba - období, kdy se začnou projevovat příznaky nákazy. V tomto případě jsou nejvíce ohroženi především osoby, které byly v posledních 14 dnech v oblastech, kde byl zaznamenán jeho výskyt. Stejně ohroženi jsou i lidé, kteří se nacházeli v blízkém kontaktu s osobou, u které byla nákaza novým koronavirem diagnostikována prostřednictvím laboratorních testů. 


JAK SE MŮŽEME CHRÁNIT?

Na rozdíl od chřipky, proti které existuje vakcína, na COVID-19 zatím vakcínu neznáme, ačkoliv několik týmů z celého světa na ní usilovně pracuje, ale podle vyjádření několika autorit, i přes zrychlení několika procesů, se jí dříve než za rok a půl nedočkáme [1]. Proto je namístě připomenout si několik základních opatření, která vám pomohou minimalizovat riziko nákazy nejen COVID-19, ale i jiných onemocnění:

  • vyhýbejte se blízkému kontaktu s osobami, které mají příznaky rýmy nebo chřipky a udržujte si od nich alespoň dvoumetrový odstup
  • při kýchání a kašli si zakrývejte nos a ústa, a to buď jednorázovým papírovým kapesníkem, který po použití zahodíte nebo ohnutým loktem (nekýchejte a nekašlete do dlaně!)
  • myjte si často ruce mýdlem a vodou nejméně po dobou 20 sekund, pokud je nemáte k dispozici, použijte dezinfekční prostředek s alespoň 70% obsahem ethanolu
  • nedotýkejte se obličeje neumytýma rukama
  • dezinfikujte povrchy v domácnosti a na místech s velkým pohybem lidí (kliky dveří, knoflíky ve výtazích), nezapomínejte ani na věci, které často používáte (mobil či jiná spotřební elektronika, hodinky, brýle apod.)
  • vyhýbejte se nechráněnému kontaktu s divokými či hospodářskými zvířaty
  • obličejové roušky mají smysl, zejména ty kvalitní s filtrem (třídy P2 a P3) - dnes sice nevíme jak moc, ale mnohé studie ukázaly na to, že v případě jiných, lépe prozkoumaných respiračních onemocnění, lze jejich nošením snížit riziko nákazy až o 80 procent [2]


JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ A CO DĚLAT?

Mezi základní příznaky onemocnění patří horečka s tělesnou teplotou vyšší než 38 stupňů Celsia, suchý dráždivý kašel, dušnost, bolesti svalů, slabost a únava. Nejvíce ohroženi jsou lidé s oslabenou imunitou, starší osoby a osoby trpící chronickými onemocněními, kardiovaskulárními, neurologickými, plicními a nádorovými onemocněními.

Úřad veřejného zdravotnictví České republiky doporučuje následující [3]: rozhodujícím faktorem je tělesná teplota vyšší než 38 stupňů. Pokud máte příznaky onemocnění a byli jste v oblasti s výskytem koronaviru, případně s někým, kdo v ní byl, ale máte teplotu nižší než 38 stupňů, zůstaňte v domácí izolaci a telefonicky kontaktuje svého lékaře, který vám poradí. V žádném případě nenavštěvujte jeho ambulanci osobně! Pokud máte teplotu vyšší, můžete kontaktovat buď lékaře, záchrannou zdravotní službu či regionálního hygienika, který po konzultaci s vámi situaci vyhodnotí a případně k vám vyšle speciální tým, který vám vzorek na testování přítomnosti koronaviru odebere buď přímo doma, nebo vás za přísných bezpečnostních opatření převeze na specializované oddělení, kde se o vás postará odborně erudovaný a technicky či materiálně vybavený personál. 


JAK V TOMTO OBDOBÍ SPORTOVAT?

Pandemie COVID-19 buď přerušila, odsunula, nebo úplně zrušila množství sportovních soutěží. Mimořádný stav si v Česku mimo jiné vyžádal i zavření všech sportovních a rekreačních zařízení. Pokud jste byli zvyklí trénovat v uzavřených prostorách, musíte hledat jiné alternativy. Kterou aktivitu s ohledem na aktuální situaci zvolit? Naši odborníci se shodují na tom, že bychom se měli vyhýbat místům, kde se zdržuje nárazově velký počet lidí [4]. Tam patří především posilovna, kde je velmi složité udržet si potřebný odstup, ale například i plovárna, protože virus se může do těla dostat i přes sliznici oka. Za nejvhodnější sportovní aktivitu se v současnosti považuje běh, nejlépe o samotě. Otázka užívání roušky při sportu je sice opodstatněná, ale nemá velký smysl. Běžné roušky bez filtru neposkytují nejvyšší level ochrany před nákazou, navíc by při běhu rychle zvlhly, čímž by se znehodnotily a snížil by se tím i váš celkový komfort při dané aktivitě. Pokud jste zvyklí na těžké váhy, zkuste si zajistit posilovnu v domácích podmínkách - sehnat potřebné vybavení není v době internetu žádný problém, kurýr vám zásilku doručí před práh dveří bez osobního kontaktu, zaplatit můžete online a cviků pro domácí cvičení dnes najdete plný internet, stačí tomu věnovat několik desítek minut a poskládat si trénink na míru, případně využít služeb online coachingu. 


CO JÍST?

Ruku v ruce se správnou činností imunitního systému jde i správná strava. V tomto případě nemusíte konzumovat nic speciálního, co by mělo tvořit základ dobře vyváženého jídelníčku v kterémkoliv období. Dostatek zeleniny a ovoce (alespoň půl kilogramu), celozrnné produkty, kvalitní bílkoviny, sacharidy a tuky. Pokud vám některý z makro nebo mikronutrientů chybí, nebraňte se jeho doplnění prostřednictvím kvalitních suplementů, o kterých píšeme v odstavci níže. Důležité pro vás je, že zdravou a vyváženou stravou do těla dostanete dostatek vitamínů, minerálů a stopových prvků, které mají ochranný protizánětlivý účinek.

Vitamíny a minerály v potravinách:

  • VITAMÍN A - meruňky, chřest, brokolice, mrkev, kukuřice, zelená paprika, zelí, mango, nektarinky, broskve, růžový grapefruit, dýně hokkaido, dýňová semínka, špenát, sladké brambory, mandarinky a rajčata
  • VITAMÍNY SKUPINY B - cizrna, ryby, hovězí játra, drůbež, vařené mušle, hovězí játra, pstruh, losos, tuňák, cereálie
  • VITAMÍN C - bobulové ovoce, brokolice, růžičková kapusta, květák, grapefruit, kiwi, mango, nektarinky, pomeranče, citrony, papája, červené, zelené nebo žluté papriky, hrášek, sladké brambory, jahody a rajčata
  • VITAMÍN D - mastné ryby (mečoun, losos, makrela), olej z tresčích jater, mléko, jogurt, pomerančová šťáva
  • VITAMÍN E - brokolice, mrkev, mango, ořechy, papája, dýně, paprika, špenát a slunečnicová semínka
  • VITAMÍN K - listová zelenina, špenát, řepa, hořčice
  • DRASLÍK - sladké brambory, rajčatový protlak, brambory, červené maso, kuřecí maso, ryby
  • HOŘČÍK - pšeničné otruby, mandle, kešu oříšky, špenát
  • SELEN - para ořechy, konzervovaný tuňák
  • VÁPNÍK - mléčné výrobky (nízkotučný jogurt), kapusta, čínské zelí, ovocné šťávy, cereálie
  • ZINEK - ústřice, červené maso, drůbež, hovězí játra, kraby
  • ŽELEZO - játra, červené maso, ryby, drůbež, čočka, fazole

 

DOPLŇKY VÝŽIVY, KTERÉ UDRŽÍ VAŠI IMUNITU VE VYNIKAJÍCÍ KONDICI 

MAKRONUTRIENTY - BÍLKOVINY, SACHARIDY A TUKY

Příjem dostatečného množství makronutrientů z kvalitních zdrojů je alfou a omegou pro každý zdravý organismus. Bílkoviny přispívají k růstu svalové hmoty, k jejímu udržení a stejně tak k udržení zdravých kostí. Sacharidy představují primární zdroj energie pro naše tělo. Tuky jsou nejen zásobní formou energie, ale navíc umožňují absorpci vitamínů v nich rozpustných (A, D, E, K).

 

VITAMÍN C

Vitamín C přispívá k udržení správného fungování imunitního systému během intenzivní tělesné námahy a po ní. Také přispívá ke správné látkové přeměně pro tvorbu energie a ke správnému fungování imunitního systému. Vitamín C také přispívá ke snížení vyčerpání a únavy. Přispívá k tvorbě kolagenu, ke správné funkci krevních cév, chrupavek, dásní, pokožky, zubů, nervového systému, psychiky, přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem, k regeneraci redukované formy vitamínu E, zvyšuje vstřebávání železa [6].

VITAMÍN D

Naše tělo si ho dokáže vyprodukovat víceméně samo prostřednictvím pokožky, která je často vystavována slunečnímu záření. Během zimního období však náš organismus nedokáže vyprodukovat jeho dostatek. Užívání je vhodné zejména v podzimním a zimním období, kdy si ho náš organismus nedokáže vyprodukovat v dostatečném množství. Vitamín D přispívá ke správnému vstřebávání a využití vápníku a fosforu, k udržování normální hladiny vápníku v krvi, k udržení zdravých kostí a zubů, k udržení správného fungování svalů, ke správnému fungování imunitního systému a hraje roli v procesu dělení buněk [7]. 

DRASLÍK

Draslík patří mezi takzvané alkalické kovy a přirozeně se vyskytuje v lidském těle. Jde o chemickou látku nezbytnou pro život, draslík totiž plní důležitou funkci při přenosu signálů mezi nervovými buňkami. Správné zásobování těla tímto minerálním prvkem je tedy nesmírně důležité. Jako výživový doplněk má draslík řadu pozitivních účinků na zdraví celého těla. Napomáhá správnému fungování nervového systému a také přispívá k optimální činnosti svalstva. Kromě toho se významně podílí na regulaci krevního tlaku [8].

HOŘČÍK

Jedním z důvodů, díky kterému je hořčík součástí mnoha oblíbených výživových doplňků, je jeho spojitost s posilováním a zdravým životním stylem. Hořčík přispívá ke správnému fungování svalů a také přispívá k normální syntéze bílkovin. Hořčík také přispívá ke správnému fungování nervového systému a správné látkové přeměně důležité pro tvorbu energie. Kromě toho magnézium, podobně jako mnohé minerály, přispívá k udržování zdravých zubů a kostí, rovnováze elektrolytů a ke správné funkci psychiky [9].

VÁPNÍK

Vápník přispívá k normální srážlivosti krve, ke správné látkové přeměně důležité pro tvorbu energie, k normálnímu fungování svalů, ke správné neurotransmisi, fungování trávicích enzymů a je nezbytný pro udržení zdravých kostí, zubů [10]. 

ŽELEZO

Železo je jedním z minerálů s nenahraditelnou funkcí v lidském těle. Nachází se v červeném krevním barvivu - hemoglobinu, jehož hlavní funkcí je transport kyslíku z plic do celého těla. Kyslík je pro život nutný a hemoglobin zajišťuje, aby jím byly všechny tkáně v těle správně zásobovány. S červenými krvinkami a kyslíkem souvisí většina přínosů železa pro lidský organismus. Železo přispívá ke správnému přenosu kyslíku v těle a správné látkové přeměně důležité pro tvorbu energie. Také hraje roli v procesu dělení buněk a přispívá ke správné tvorbě červených krvinek a hemoglobinu. Celé lidské tělo je na kyslíku přímo závislé, protože díky němu čerpá energii potřebnou na své fungování. Tím, že železo přispívá ke správnému přenosu kyslíku v těle, zároveň podporuje i jiné funkce lidského těla. Železo přispívá k normálním rozpoznávacím funkcí a správnému fungování imunitního systému. Díky podpoře správného zásobování celého těla kyslíkem přispívá železo i ke snižování únavy a vyčerpání [11].

ZINEK

Zinek přispívá ke správné látkové přeměně kyselin a zásad, makronutrientů, mastných kyselin a vitamínu A. Také přispívá k udržování zdravých kostí, vlasů, nehtů a pokožky. Podporuje udržení normální hladiny testosteronu v krvi. Přispívá k udržení dobrého zraku, podporuje správnou funkci imunitního systému [12].

SELEN

Selen zastává v těle několik důležitých funkcí, avšak tou nejdůležitější je podpora funkce některých žláz s vnitřní sekrecí. Konkrétně přispívá ke správnému fungování štítné žlázy, stejně tak i k normální spermatogenezi. Štítná žláza se velkou měrou podílí na správném metabolismu a růstu, zastává i mnoho jiných důležitých funkcí v těle a zároveň se jedná o žlázu s vnitřní sekrecí nejčastěji podléhající různým onemocněním. Selen rovněž napomáhá udržování normálního stavu vlasů a nehtů, stejně tak i správnému fungování imunitního systému [13]. 

HLÍVA ÚSTŘIČNÁ

Hlíva ústřičná se přirozeně vyskytuje v téměř všech druzích lesa po celém světě. Je kultivovaná a stala se oblíbenou pochoutkou na celém světě, především v Asii a v Evropě. Má nízký obsah tuku a je bohatá na množství živin včetně bílkovin, polysacharidů, statinů, aminokyselin, vitamínů skupiny B a minerálů [14].

ZÁZVOR

Zázvor se již odnepaměti používal v tradiční čínské a ajurvédské medicíně, patří zároveň mezi jedno z nejčastěji konzumovaných koření světa. Je zdrojem množství bioaktivních sloučenin a používá se v různých formách - čerstvý, sušený, nakládaný, konzervovaný, kandovaný. Obsahuje tzv. gingerol, účinné látky odpovídající za jeho charakteristickou štiplavou chuť. Pomáhá udržovat pohyblivost kloubů, přispívá k přirozené obranyschopnosti organismu a správné činnosti kardiovaskulárního a trávicího systému [15].

SPIRULINA

Spirulina je zelenomodrá jednobuněčná řasa, která roste v teplých subtropických a neznečištěných jezerech. Poskytuje širokou škálu výživy a byla po staletí součástí výživy mnoha asijských kultur. Patří mezi potraviny s nejvyšším obsahem proteinů (tvoří téměř 60% hmoty) s esenciálními i neesenciálními aminokyselinami (bez přítomnosti tuku a cholesterolu). Obsahuje také železo, zinek, vápník, hořčík, vitamíny B-komplexu a vitamín E [16]. 

CHLORELLA

Chlorella je sladkovodní, jednobuněčná řasa, která je přírodním zdrojem esenciálních živin, chlorofylu, aminokyselin, prebiotické vlákniny, vitamínů a minerálních látek na posílení vitality. Její neobvyklý název je odvozen ze syté tmavě zelené barvy, za kterou 

odpovídá mimořádně vysoký obsah chlorofylu. Ze všech rostlinných zdrojů ho chlorella obsahuje nejvíce. V našem těle chlorofyl asociuje se železem, podílí se na produkci hemoglobinu, a tak hraje důležitou roli ve funkci srdce, svalů a nervů. Je jedním z mála rostlinných zdrojů s obsahem vitamínu B12 [17].

PROBIOTIKA

Bakterie často považujeme za škodlivé, protože způsobují mnohá více či méně závažná onemocnění, ale v lidském těle se nachází obrovské množství bakterií, které zastávají řadu významných funkcí. Jednou z nich je vliv na trávení a imunitu. Právě v trávicím traktu se nachází mnoho prospěšných bakterií, které napomáhají při trávení, zabraňují přemnožení nežádoucích a škodlivých bakterií a podporují dobrou funkci střevní stěny, coby bariéra, která brání přechodu škodlivých mikroorganismů do těla. Takové bakterie jsou dostupné ve formě tzv. probiotik a jsou součástí mnoha potravin, ale zároveň je lze doplňovat i formou výživových doplňků [18].

 

Celosvětová pandemie COVID-19 ke klidu ve světě rozhodně nepřispívá. Mnoho lidí propadá panice, davová psychóza je v tomto směru klíčový element. Je totiž velmi tenká hranice mezi tím, co je ještě racionální úvaha v krizové situaci a co je iracionální chování. Je proto důležité podotknout, že propadání panice škodí našemu zdraví, protože vede ke stresu, který oslabuje naši imunitu [5]. Buďte proto zodpovědní vůči svému tělu, dodržujte opatření doporučená autoritami a zejména zachovejte klid. 

Staré čínské přísloví říká, že když si každý zamete před vlastním prahem, všechny ulice budou čisté. V těchto časech je tato moudrost aktuální více než jindy. Nebojte se, společně to zvládneme!

 

ZDROJE

  1. https://wapo.st/2U8fV1l
  2. Macintyre, C., Dwyer, D., Seale, H., Fasher, M., Booy, R., Cheung, P., … Browne, G. (2008). The First Randomized, Controlled Clinical Trial of Mask Use in Households to Prevent Respiratory Virus Transmission. International Journal of Infectious Diseases, 12. doi: 10.1016/j.ijid.2008.05.877
  3. https://bit.ly/2vZBn0E
  4. https://bit.ly/2wcaHcO
  5. Dhabhar, F. S. (2014). Effects of stress on immune function: the good, the bad, and the beautiful. Immunologic Research, 58(2-3), 193–210. doi: 10.1007/s12026-014-8517-0
  6. Carr, A., & Maggini, S. (2017). Vitamin C and Immune Function. Nutrients, 9(11), 1211. doi: 10.3390/nu9111211
  7. Trochoutsou, A., Kloukina, V., Samitas, K., & Xanthou, G. (2015). Vitamin-D in the Immune System: Genomic and Non-Genomic Actions. Mini-Reviews in Medicinal Chemistry, 15(11), 953–963. doi: 10.2174/1389557515666150519110830
  8. Gurusamy, D., Clever, D., Eil, R., & Restifo, N. P. (2017). Novel "Elements" of Immune Suppression within the Tumor Microenvironment. Cancer immunology research, 5(6), 426–433. https://doi.org/10.1158/2326-6066.CIR-17-0117
  9. Tam, M., Gómez, S., González-Gross, M., & Marcos, A. (2003). Possible roles of magnesium on the immune system. European journal of clinical nutrition, 57(10), 1193–1197. https://doi.org/10.1038/sj.ejcn.1601689
  10. Grinstein, S., & Klip, A. (1989). Calcium homeostasis and the activation of calcium channels in cells of the immune system. Bulletin of the New York Academy of Medicine, 65(1), 69–79.
  11. Ward, R. J., Crichton, R. R., Taylor, D. L., Della Corte, L., Srai, S. K., & Dexter, D. T. (2011). Iron and the immune system. Journal of neural transmission (Vienna, Austria : 1996), 118(3), 315–328. https://doi.org/10.1007/s00702-010-0479-3
  12. Hojyo, S., & Fukada, T. (2016). Roles of Zinc Signaling in the Immune System. Journal of immunology research, 2016, 6762343. https://doi.org/10.1155/2016/6762343
  13. Avery, J. C., & Hoffmann, P. R. (2018). Selenium, Selenoproteins, and Immunity. Nutrients, 10(9), 1203. https://doi.org/10.3390/nu10091203
  14. Green, T. J., & Speck, P. (2018). Antiviral Defense and Innate Immune Memory in the Oyster. Viruses, 10(3), 133. https://doi.org/10.3390/v10030133
  15. Grzanna, R., Lindmark, L., & Frondoza, C. G. (2005). Ginger--an herbal medicinal product with broad anti-inflammatory actions. Journal of medicinal food, 8(2), 125–132. https://doi.org/10.1089/jmf.2005.8.125
  16. Ngo-Matip, M. E., Pieme, C. A., Azabji-Kenfack, M., Moukette, B. M., Korosky, E., Stefanini, P., Ngogang, J. Y., & Mbofung, C. M. (2015). Impact of daily supplementation of Spirulina platensis on the immune system of naïve HIV-1 patients in Cameroon: a 12-months single blind, randomized, multicenter trial. Nutrition journal, 14, 70. https://doi.org/10.1186/s12937-015-0058-4
  17. An, H. J., Rim, H. K., Jeong, H. J., Hong, S. H., Um, J. Y., & Kim, H. M. (2010). Hot water extracts of Chlorella vulgaris improve immune function in protein-deficient weanling mice and 
  18. immune cells. Immunopharmacology and immunotoxicology, 32(4), 585–592. https://doi.org/10.3109/08923971003604778
  19. La Fata, G., Weber, P., & Mohajeri, M. H. (2018). Probiotics and the Gut Immune System: Indirect Regulation. Probiotics and antimicrobial proteins, 10(1), 11–21. https://doi.org/10.1007/s12602-017-9322-6

← Zpět na seznam článků