Maltodextrin

Martina Jackie Žakarovská 31.8.2020

Sportovci potřebují pro svůj výkon dostatečné množství energie. Na její získání tělo využívá nejen uložené zásoby získané z dřívějšího období, ale také zdroje rychlé energie přijaté těsně před nebo dokonce během samotného výkonu. Nejvhodnější se z tohoto hlediska jeví jednoduché cukry. Ty se nepotřebují rozkládat a jsou ihned k dispozici. Samozřejmě, že jsou zde i komplexní sacharidy, ale na jejich trávení nemá sportovec v průběhu náročné fyzické aktivity čas. Otázkou však je, který zdroj je ten nejvhodnější? Najít tu nejlepší odpověď je těžký úkol, každý by si měl najít to, co mu vyhovuje. My si v tomto článku rozebereme maltodextrin, který z našeho pohledu splňuje vše, co od suplementu svého druhu očekáváme.

STRUČNĚ O MALTODEXTRINU

Maltodextrin je karbohydrát syntetizovaný ze škrobu, kukuřice, brambor či rýže, který se v potravinářském průmyslu využívá jako aditivum k dosažení požadované sladké chuti a textury produktů. V kulturistickém světě patří mezi populární suplementy v objemové fázi tréninku, díky své charakteristické sladké chuti a množství obsažených kalorií. Přestože se považuje za víceméně komplexní sloučeninu, je střevní sliznicí rychle absorbován a zvyšuje hladinu krevního cukru rychleji než glukóza. Pokud bychom si to promítli na glykemický index, zatímco standardní glukóza dosahuje úrovně 100 procentních bodů, maltodextrin se pohybuje v rozmezí 85 - 105 bodů. Další nespornou výhodou je to, že zatímco v případě ostatních jednoduchých sacharidů je energetická hodnota dosažena ne až tak nutričně kvalitními parametry, v případě maltodextrinu to neplatí.

PROČ POTŘEBUJEME SACHARIDY?

Během intenzivního cvičení spotřebovávají svalové buňky energetické zásoby uložené ve formě glykogenu, který získávají prioritně z jater, avšak v případě jeho vyčerpání i ze samotných svalů. V závislosti na typu svalových vláken (rychlé, pomalé), intenzitě a délky tréninku se liší i samotná spotřeba, resp. využití glykogenu. Vytrvalostní sportovci, zejména běžci, konzumují během závodů tzv. energetické gely, jejichž hlavní složkou je právě maltodextrin. Jedna ze studií porovnávala dvě skupiny maratonských běžců, kde jedna z nich přijímala 60 gramů maltodextrinu během jednoho závodu, zatímco druhá běžela bez tohoto suplementu. Ukázalo se, že skupina užívající maltodextrin měla v průměru o 10 minut lepší čas než skupina, která maltodextrin nekonzumovala [1].

MALTODEXTRIN A JEHO VLIV NA ZOTAVOVÁNÍ PO TRÉNINKU

Bezprostřední zotavovací fáze po tréninku je pro každého cvičence poměrně klíčová. Konzumace sacharidů s vysokým glykemickým indexem vede ke zvýšenému uvolňování inzulínu, důležitého anabolického hormonu tvořeného buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky (pankreatu), který vede k ukládání cukrů a aminokyselin do buněk, včetně svalových. Další studie pozorovala potréninkovou suplementaci 100 g maltodextrinu, která vedla nejen k signifikantnímu nárůstu bílkovinné rovnováhy, ale také k redukci rozpadu svalových vláken [2].

Další studie pozorovaly vliv maltodextrinu na tyto procesy i při menším příjmu maltodextrinu, resp. různé formule suplementů s odlišnými poměry v obsahu sacharidů, proteinů a tuků. Ukázalo se, že nejvhodnější je potréninkový příjem sacharidů a bílkovin v poměru 4:1 s tím, že čím vyšší glykemický index dané sacharidy mají, tím dochází k lepší rekonvalescenci po tréninku, resp. k menšímu rozpadu svalových vláken.

Zde je však potřeba podotknout, že potraviny s různým glykemickým indexem vyvolávají různé náhlé výkyvy v hladině krevního cukru (glykémie). Zatímco u potravin obsahujících sacharidy s vysokým glykemickým indexem stačí 1 - 10 gramů na ráznější výkyv glykémie, potraviny s nízkým glykemickým indexem, mezi které patří například většina druhů zeleniny a ovoce, nevedou k výrazné změně glykémie a jsou vhodnější než dlouhodobější zdroj energie. U maltodextrinu je ještě nutné zdůraznit, že při procesu výroby výsledný produkt neobsahuje lepek (gluten), a tak si ho mohou dopřát i ti, kteří intolerancí na lepek trpí (celiaci).