Nejčastější chyby otužilců a na co si dát pozor? (2. část)

Nejčastější chyby otužilců a na co si dát pozor? (2. část)

V souvislosti s aktuální epidemiologickou situací ve světě se čím dál více klade důraz na téma imunity a způsobů, jak si ji můžeme posílit. Samozřejmostí je propagace zdravého životního stylu, který s ní svým způsobem velmi úzce souvisí. A tak se stalo, že zatímco v první vlně bylo trendem číslo jedna kváskování, dnes je novým kváskováním otužování. V naší krátké sérii tří článků jsme si postupně rozebírali vše podstatné, co s sebou otužování přináší. Pro velký úspěch jsme se rozhodli přidat ještě dva články, které se věnují nejčastějším chybám spojeným s otužováním.

V následujících dvou článcích se budeme věnovat těmto tématům:

  1. podcenění významu lékařské přehlídky
  2. SIPE
  3. after drop efekt
  4. podchlazení
  5. teplotní šok
  6. surfařské ucho
  7. kožní fenomény

PODCHLAZENÍ

Jednou ze základních chyb, kterých se (nejen) začínající otužilec může dopustit, je podcenění dlouhodobého působení teploty vody na jeho tělo, které může vést k vážnému podchlazení, tzv. hypotermii, což je stav, kdy teplota tělesného jádra klesne pod 35°C [1]. Zpočátku dochází k ochlazení periferních částí těla a povrchových vrstev, následně se chlad šíří do tělesného jádra k hluboko uloženým vnitřním orgánům. Faktory, které ovlivňují následky působení nízkých teplot na organismus, jsou:

  • množství vydechovaného vzduchu: způsobuje značné tepelné ztráty
  • doba vystavení těla chladu: postup ochlazování organismu z periferie do jádra je pozvolný
  • povrch odkrytých částí těla: podíl dosažený tímto způsob je větší tím, čím větší je rozdíl teplot mezi odhalenými a zakrytými částmi těla

Při hypotermii zpočátku dochází ke zvýšení srdeční frekvence (tachykardie), jejímž cílem je zvýšit tělesnou teplotu, a změna krevního oběhu spočívající v distribuci krve z periferie do jádra za účelem ochrany životně důležitých orgánů (více jsme si o ní řekli v předchozím článku). Po tachykardii nastupuje bradykardie, která je součástí postupného tlumení činnosti organismu, která může vést až ke spánku, a to důsledkem obecného útlumu. Následně, při snížení teploty tělesného jádra pod 34°C, se začínají rozvíjet poruchy vědomí, při poklesu pod 24°C selhání srdce a smrt, ale zde je potřeba podotknout, že u otužilců se takové extrémní situace nepředpokládají, spíše jde o stavy spojené například s propadnutím při nestabilní ledové ploše (bruslaři na zamrzlých řekách či jezerech apod.).

Výše uvedené informace ale uvádíme proto, že v České republice, kde je většina vodních ploch využívaných na otužování poměrně mělká, je nejčastější příčinou podchlazení přecenění vlastních schopností. Sociální sítě pravidelně zaplavují (v tomto koronavirovém období obzvlášť) příspěvky lidí, kteří na dálku závodí v tom, kdo vydrží déle v co nejstudenější vodě. Univerzální pravidlo otužilců přitom je, abyste ve vodě strávili tolik minut, kolik stupňů Celsia má. Neboť někdy je méně více.

 

TEPLOTNÍ ŠOK

Ať chceme nebo ne, jakákoliv odchylka od standardního prostředí je pro náš organismus zátěží, a to rozhodně platí i pro otužování. Samozřejmě, že člověk si pravidelností a postupem času vybuduje jistou míru tolerance, ale to neznamená, že tělo pracuje o něco méně na tom, aby tuto situaci zvládlo. Pro něj jde o stresovou situaci a reakce těla je během ní zcela přirozená. Na vše velmi pozorně dohlíží náš centrální nervový systém, který v těle spouští reakce umožňující aktivovat jeho rezervy [2]:

  • uvolňování stresových hormonů: adrenalin, noradrenalin, glukokortikoidy (kortizol) 
  • redistribuce krve: například přesun krve z trávicího systému do svalů a jiné
  • zvýšení činnosti kardiovaskulárního systému: zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence
  • zvýšení činnosti dýchacího systému: zvýšení dechové frekvence a objemu

A co to v praxi znamená? Základem každého otužování je kontrolované dýchání, protože prudké ochlazení těla typicky provází lapání po dechu. Není se za co stydět, takto reagují i zkušení otužilci, akorát ti jsou na to zvyklí a tato situace je nepřekvapí. Největší nebezpečí hrozí začátečníkům, zejména ve vodách, kde nedosáhnou na dno a mohou ji tak vdechnout.

 

SURFAŘSKÉ UCHO

Surfařským uchem (odborně exostóza) se nazývá přídavná kostička v uchu, která je důsledkem pravidelnému vystavení ucha studené vodě a větru, zejména pokud tyto dva živly působí současně. Předpokládá se, že kostička je výsledkem činnosti těla, a tak chrání orgány, které jsou v oblasti ucha uloženy [3]. Jde o nález, který je typický nejen pro otužilce, ale i pro ostatní lidi trávicí svůj čas pravidelně na otevřených vodních plochách (surfaři, potápěči, plavci apod.). Typické symptomy, které doprovází surfařské ucho, jsou uvíznutí vody v uchu a časté infekce. Vzhledem k tomu, že velikost kůstky je individuální, rovněž i potíže s ní spojené se liší člověk od člověka. Jedinou možností, jak problém definitivně odstranit, je operace. Nejúčinnější prevencí je investice do kvalitních špuntů a neoprenové čepice.

 

KOŽNÍ FENOMÉNY

V této části si řekneme něco více o Raynaudovu syndromu a chladové kopřivce.

 

Raynaudův syndrom je typ funkční poruchy periferních cév, především horních končetin, pro kterou je charakteristické zbělení prstů na rukou (postižení palců je vzácnější) [4]. Častěji se projevuje u žen a probíhá typicky ve třech fázích:

  • vazokonstrikce: dochází ke stažení drobných tepen rukou, což má za následek jejich nedokrvení (ischemii). Prsty bělají, jsou necitlivé, mohou bolet
  • vazodilatace: tepny se rozšíří (dilatují), ochlazená krev se vrací do periferie, prsty zmodrají
  • hyperémie: prsty červenají, mohou bolet

Je potřeba podotknout, že Raynaudův syndrom je nejen přechodným stavem, který může typicky doprovázet právě otužování, ale také regulérní nemocí, která vyžaduje poctivou diagnostiku a léčbu, ale vzhledem k povaze našeho článku ji dále rozebírat nebudeme.

 

Chladová kopřivka či urtika je reakcí kůže, která se rozvíjí během několika minut po vystavení se chladu [5]. Postižená oblast kůže, přesněji pokožky, je poseta červenými skvrnami, může svědit či pálit. Každý člověk snáší chlad jinak a kůže v tomto směru není výjimkou. Citlivější jsou typicky mladší ročníky, ale obecně platí, že pokud nízké teploty snášíte hůře, a přesto chcete začít s otužováním, není na škodu se nejprve poradit s odborníkem.

 

 

ZDROJE

  1. de Castro RR, da Nóbrega AC. Hypothermia in open-water swimming events: a medical risk that deserves more attention. Wilderness Environ Med. 2009;20(4):394-395.
  2. Phadtare S, Alsina J, Inouye M. Cold-shock response and cold-shock proteins. Curr Opin Microbiol. 1999;2(2):175-180.
  3. McParland A, Elffers-Tan F, Ackery A. Surfer's ear in a 29-year-old man. CMAJ. 2019;191(14):E396. 
  4. Fardoun MM, Nassif J, Issa K, Baydoun E, Eid AH. Raynaud's Phenomenon: A Brief Review of the Underlying Mechanisms. Front Pharmacol. 2016;7:438.
  5. Stepaniuk P, Vostretsova K, Kanani A. Review of cold-induced urticaria characteristics, diagnosis and management in a Western Canadian allergy practice. Allergy Asthma Clin Immunol. 2018;14:85.
Vladimír Roško
Product development / Graphic Designer / Marketing management

Som zanietený študent života, zdravého pohybu, zdravého mentálneho nastavenia a motivácie, silových športov, milovník hudobný…