Pamatují si naše svaly? Svalová paměť a její funkce

Pamatují si naše svaly? Svalová paměť a její funkce

Pravděpodobně každý z nás už zažil v minulosti situaci, kdy nemohl delší dobu trénovat tak, jak byl dosud zvyklý. Ať už to bylo nedostatkem volného času způsobeného množstvím pracovních povinností nebo, a v tomto případě zřejmě budeme mluvit o častější situaci, důsledkem zranění, které nás nějakým způsobem vyřadilo z běžné činnosti. Naštěstí takový stav, ačkoliv dočasný, nemusí zákonitě znamenat, že veškerá dosud vynaložená dlouhodobá námaha, sestávající z pravidelného cvičení v kombinaci s kvalitní stravou a regenerací, vyjde nazmar. Klíčovou je v tomto případě tzv. svalová paměť, o které budeme podrobněji mluvit v tomto článku. Dozvíte se, co svalová paměť je, jak funguje a jakým způsobem z ní můžeme vytěžit co nejvíce. Tento článek věnuji všem, kteří zoufají, že je momentální zranění zastaví v dosahování dlouhodobě stanovených cílů. 

  

FYZIOLOGICKÉ OKÉNKO 

Buňky většiny živých organismů s výjimkou jednobuněčných, mezi které patří bakterie, archea a sinice, můžeme označit jako eukaryotické, což znamená, že sestávají z jádra a cytoplazmy - hmoty, která v sobě obsahuje další součásti potřebné pro její existenci. Samozřejmě v lidském těle máme i výjimky. Na jedné straně jsou to červené krvinky (erytrocyty), které jádro nemají, na straně druhé svalové buňky, které jader mají hned několik. A právě zmíněná buněčná jádra jsou klíčem k podstatě svalové paměti, které, dovolím si říci, množství cvičenců a jiných rekreačních či profesionálních sportovců minimálně jedenkrát velmi pěkně poděkovalo.

Jádro je totiž hnacím motorem buňky, jednotkou, která ji řídí. Většina svalových buněk jich obsahuje pravděpodobně tisíce. Je to z toho důvodu, že jejich funkce je mnohem větší a komplexnější než u jiných buněk, přičemž platí, že čím je sval větší, tím větší počet jader se musí do jeho činnosti zapojit, aby dokázal naplno uplatnit svou funkci. Navíc se ukázalo, že osoby užívající steroidy a ti, kteří mají geneticky dané vyšší svalové přírůstky, mají mnohem více svalových jader než je obvyklé. Mohlo by se proto zcela logicky zdát, že pokud zvýšená činnost svalu vede ke zmnožení buněčných jader, opačný děj povede přesně k opačnému výsledku, a tudíž ke zmenšení/ochabnutí svalu a ztrátě jeho jader. Aktuálně známé studie však ukazují, že to vůbec není pravda.  

Je sice pravdou, že pokud svaly z nějakého důvodu takříkajíc přestanete používat, naše tělo začne nejprve ztrácet glykogen (zásobní forma sacharidů, která se kromě svalů nachází také v játrech), vodu a po dvou týdnech i svalové bílkoviny. Svalová tkáň během období tělesného klidu spaluje téměř 3x více energie (13 kCal vs. 4,5 kCal) než tuková tkáň. Je proto pochopitelné, že tělo nebude zdržovat tak energeticky náročné tkáně, pokud je pořádně nepoužívá. Kromě toho je využitelná energie obsažená ve svalech mnohem menší (1350 kCal vs. 7700 kCal) než v tělesném tuku a její spálení trvá podstatně kratší dobu.    

Ale také se ukázalo, že osoby, které z nějakého důvodu nemohly trénovat do 3 měsíců, ztratily sice do 50% hmoty, ale počet svalových jader zůstal zachován [1]. Z tohoto pohledu proto můžeme konstatovat, že svalové buňky se chovají jako buňky paměťové - disponují zakódovanou informací o stavu svalové hmoty před tím, než jste byli nuceni z jakéhokoliv důvodu přerušit do té doby pravidelný trénink. To, jak dlouho si tyto buňky ,,pamatují“, není zatím zcela jasné, ale dá se předpokládat, že může jít o období 15 let až celý lidský život [2].

  

JAK TRÉNOVAT PO DELŠÍ PAUZE?

Očekávat, že po vynucené přestávce budete ihned po opětovném zapojení do tréninkového procesu zvedat své maximální váhy a cvičit jakoby se nic nestalo, by bylo přehnané a velmi nezodpovědné. Jak jsme již zmínili v úvodu tohoto článku, atrofii svalstva se nevyhneme, a proto bychom měli ke cvičení přistupovat tak, abychom na tento fakt nezapomínali a přizpůsobili tomu nejen cviky, ale i počet sérií, resp. opakování. Pokud jde o silovou složku tréninku, nejlépe bude začít full-body tréninkem 3x týdně s procvičením jednoho cviku na každou z velkých svalových partií. V případě pocitu nedostatku kondice můžete zařadit buď vytrvalostní fyzickou aktivitu (např. kolo), nebo HIIT trénink. Po 3-4 týdnech můžete přejít na tří, resp. čtyřdenní split, v závislosti na charakteru a vážnosti vašeho zranění. To, po jakém čase od opětovného zahájení tréninku se vrátíte zpět k původnímu svalovému objemu, vám bohužel nikdo přesně neřekne, protože je to velmi individuální. Orientačně však můžeme mluvit o rozpětí 4-12 týdnů [3].

 

VÝŽIVA

Neotřesitelným základem při budování svalů (i po zranění) je dostatečný příjem kvalitních bílkovin. V tomto směru odkazujeme na naše velmi čtené a stále aktuální články. Například na ten o proteinových zdrojích  v běžně dostupných potravinách. Samozřejmostí je navýšení příjmu bílkovin prostřednictvím výživových doplňků, jejichž sortiment je v dnešní době opravdu široký, ať už se jedná o proteiny nebo jednotlivé aminokyseliny (nezapomínejte především na ty, které si naše tělo nedokáže samo vytvořit, tzv. esenciální). Závěrem nesmíme opomenout ani kreatin.

 

 

ZDROJE

  1. BRUUSGAARD, J. a kol. No change in myonuclear number during muscle unloading and reloading. Journal of Applied Physiology. Ročník 113, 2. vydanie, 2012.
  2. BRUUSGAARD, J. a kol. Myonuclei acquired by overload exercise precede hypertrophy and are not lost on detraining. PNAS. Ročník 34, 107. vydanie, 2010.
  3. BRUUSGAARD, J. a kol. In vivo time-lapse microscopy reveals no loss of murine myonuclei during weeks of muscle atrophy. Journal of Clinical Investigation. Ročník 114, 4. vydanie, 2008.