Přírodní nepřátelé stresu a únavy – Adaptogeny!

Přírodní nepřátelé stresu a únavy – Adaptogeny!

Únava představuje většinou subjektivní pocit, který bývá častým průvodním jevem nejen psychické a fyzické vyčerpanosti, ale také několika onemocnění. Pro účely tohoto článku vynecháme problematiku dlouhodobé únavy, jejíž terapie by měla patřit až na výjimky do rukou lékaře a budeme se věnovat únavě krátkodobé.


Krátkodobá únava

Na začátek je potřeba podotknout, že z dlouhodobého hlediska se krátkodobé formě únavy můžeme vyhnout třemi ověřenými metodami [1]:

  • Pravidelným spánkovým režimem
  • Zdravou a nutričně vyváženou stravou
  • Pravidelnou pohybovou aktivitou

Až následně připadá v úvahu užívání doplňků výživy, které pocit krátkodobé únavy mohou pomoci zmírnit, případně zcela odstranit. V článku se budeme věnovat přírodním látkám, konkrétně rostlinným preparátům, které nazýváme adaptogeny.


Adaptogeny

Termín adaptogen byl poprvé použit v první polovině 20. století a označujeme jím preparát z bylin, který zvyšuje odolnost organismu proti environmentálním, biologickým, chemickým či psychickým vlivům a přináší zvýšení celkové energie, výkonnosti, oddálení nástupu únavy a pocitu vyčerpání. Adaptogeny jsou charakteristické tím, že [2]:

  1. Nenarušují normální funkce organismu
  2. Zvyšují odolnost proti zátěži
  3. Zefektivňují proces regenerace a celkové normalizace homeostázy (stálosti vnitřního prostředí) po zátěži


Mechanismus účinku

Autonomní nervový systém představuje tu část nervové soustavy, která řídí činnost vnitřních orgánů. Z hlediska funkce ho rozdělujeme na sympatikus a parasympatikus. Pro sympatikus je charakteristická činnost označována jako fight or flight (boj nebo ústup) - sympatiková část se uplatňuje především při přípravě organismu na situace s předpokládaným vysokým výdejem energie. Naopak činnost parasympatika označujeme jako rest and digest (klid a trávení) a uplatňuje se zejména při přelaďování organismu z energeticky náročných stavů do stavu klidu. Adaptogeny jsou díky obsahu fenyletanoidů, fenylpropanoidů, či lignanů schopny imitovat působení adrenalinu, noradrenalinu, dopaminu, čímž umocňují aktivitu sympatika, a tím vyvolávají pozitivní stabilizaci stresových hormonů a brání nežádoucímu katabolismu. Pozor, adaptogeny by neměly užívat osoby mladší 18 let a lidé se známou přecitlivělostí na účinné látky [3].


Vybrané adaptogeny podrobně

ŽENŠEN PRAVÝ – Rostlina pochází z Koreje. Její kořen obsahuje velké množství biologicky aktivních látek - ze všech zmiňme alespoň polysacharidy (panaxan), silice, aminokyseliny (tyrosin, leucin, serin, arginin), peptidy, flavonoidy, vitamíny (B1, B2, B12, C) a další. Ženšen by neměly užívat osoby trpící astmatem a vysokým krevním tlakem [4].

ROZCHODNICE RŮŽOVÁ – Roste na Sibiři, Dálném východě, v Mongolsku, ale také v Evropě ve vybraných oblastech Pyrenejí, Alp, Karpat a Tater. V kořenech této rostliny bylo popsáno přes 140 různých účinných látek. 

CORDYCEPS SINENSIS – Houba přirozeně se vyskytující v Himalájích. Pro náročný sběr se v minulosti využívala výhradně na čínském císařském dvoře a v Orientu, do Evropy pronikla až v 18. století.

WITHANIA SOMNIFERA – Jinak i withania opojná nebo ještě známější ašvagandha je rostlina indického původu, kde se užívá podobně jako ženšen. Její pozitivní adaptogenní efekt vyplývá z obsahu látek steroidního typu, tzv. withanoidů.

TRIUBULUS TERRESTRIS – Ve starověku byl využíván za účelem snižování krevního tlaku, léčbě zánětů močových cest, jako afrodiziakum a analgetikum. Pochází z Japonska a Číny, v současnosti je rozšířený zejména v Rusku a Indii. Je označován jako nejsilnější přírodní alternativa k syntetickým anabolickým steroidům. Obsahuje směs steroidních saponinů, flavonoidů, fytosterolů a alkaloidů. Hlavní látkou je pravděpodobně protodioscin, který má podle studií vliv na zvyšování hladiny testosteronu, nárůst svalové síly a zvyšování libida [8].

BOSWELLIA SERRATA – Jde o indický strom, z jehož kůry se získává aromatická pryskyřice, tzv. indické kadidlo. Obsahuje směs látek obecně označovaných jako terpeny.

PÍSKAVICE ŘECKÁ – Rostlina z čeledi bobovité, označována také jako řecké zrno, celosvětově rozšířená, jejím hlavním producentem je především asijský kontinent. Její využití spočívá v izolaci a zpracování jejích semen obsahujících zejména bílkoviny vhodně doplněné sacharidovými a lipidovými sloučeninami. Charakteristická je také přítomnost alkaloidu trigonelinu.


ZDROJE:

  1. ŠUŠANÍKOVÁ, I. Fytoterapeutické možnosti pri zvýšenej únave – čo môže poradiť lekárnik. Praktické lekárnictvo [online]. 2019, roč. 9, číslo 1, s. 37-39. Dostupné z: http://www.solen.sk/pdf/a4333e2b293e8a477504ca9bde87fd9d.pdf
  2. PANOSSIAN, A. Understanding adaptogenic activity: specificity of the pharmacological action of adaptogens and other phytochemicals. Annals of the American Academy of Sciences [online]. 2017, roč. 1, číslo 1401, s. 49-64. Dostupné z: https://nyaspubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/nyas.13399
  3. NAGY, M. et al. Farmakognózia. Biologicky aktívne rastlinné metabolity a ich zdroje, 2017, s. 178-183
  4. MILLS, S., BONE, K. The Essential Guide to Herbal Safety. Churchill Livingstone, 2005
  5. PANOSSIAN, A., WIKMAN, G. et al. Rhodiola rosea – Traditional use, chemical composition, pharmacology and clinical efficacy. Phytomedicine. 2010, roč. 17, číslo 4, s. 481-493.
  6. MAĽUČKÁ, L., BEDLOVIČOVÁ, Z. et al. Cordyceps sinensis: Liečivá huba čínskej medicíny. Chemické listy [online]. 2017, roč. 10, číslo 111, s. 35-40. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2017_01_035-040.pdf
  7. POTUŽÁK, M. Léčive rostliny v pediatrii. Pediatria pre prax [online]. 2009, roč. 10, číslo 6, s. 319-320. Dostupné z: http://www.pediatriapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=4197&magazine_id=4
  8. SELLANDI, T., THAKAR, A. et al. Clinical study of Tribulus terrestris Linn in Oligozoospermia: A double blind study. Ayu [online]. 2012, roč. 3, číslo 33, s. 356-364. Dostupné z: http://www.ayujournal.org/temp/Ayu333356-5291201_144152.pdf
  9. SINGH, G., SINGH, S. et al. Anti-inflammatory actions of boswellic acids. Phytomedicine. 1996, roč. 3, číslo 1, s. 81-85.
  10. RYNDOVÁ, A. Biologická charakteristika pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum L.) a její využití. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zemědělská fakulta. 2012.