Proč užívat minerál Hořčík – Magnézium?

Proč užívat minerál Hořčík – Magnézium?

V těle dospělého člověka se nachází přibližně 21-28 gramů hořčíku. Polovina celkového množství se nachází v měkkých tkáních (svaly, šlachy, cévy, nervy, kůže atd.), Druhá polovina v kostech. Na tomto místě je důležité podotknout, že pouze 1% celkového množství hořčíku se nachází v plazmě a v červených krvinkách, ale i toto, na první pohled nepatrné množství, je pro svou mobilitu a dostupnost pro ostatní buňky těla mimořádně důležité.


Metabolismus hořčíku

Hořčík se vstřebává zejména v poslední třetině tenkého střeva, resp. na začátku střeva tlustého. Doporučená denní dávka se pro dospělého jedince pohybuje na úrovni 280-360 mg. Z tohoto množství se ze střev vstřebá 30-40% do krve, a odtud podle potřeby do jednotlivých tkání [1]. Prostřednictvím trávicích šťáv se zpět do střeva vstřebá přibližně 10%. Zbytek se vyloučí stolicí. Na vstřebávání hořčíku se podílejí především hormony kalcitonin (štítná žláza), parathormon (příštítná tělíska) a vitamín D (sluneční záření, strava). Klíčovými orgány regulujícími hladinu hořčíku v krvi jsou ledviny.


NEDOSTATEK HOŘČÍKU – PŘÍČINY

SNÍŽENÝ PŘÍJEM

  • dlouhotrvající nedostatečný příjem hořčíku
  • snížený příjem potravy
  • dlouhotrvající průjmy, zvracení
  • chronická zánětlivá onemocnění střev
  • syndrom krátkého střeva
  • celiakie
  • malabsorpční syndrom
  • parenterální výživa (podávaná nitrožilně)
  • alkoholismus

ZVÝŠENÁ POTŘEBA

  • těhotenství
  • akutní pankreatitida
  • zvýšené hladiny aldosteronu (steroidní hormon) a parathormonu (hormon příštítných tělísek)
  • hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy)
  • diabetická ketoacidóza (stav způsobený nedostatečnou kompenzací cukrovky)
  • nádorová onemocnění
  • nedostatek fosfátů
  • intenzivní dlouhotrvající stres

JINÉ PŘÍČINY

  • zvýšené vylučování ledvinami
  • pocení
  • menstruace
  • parazitární onemocnění


NEDOSTATEK HOŘČÍKU – PŘÍZNAKY

Nedostatek hořčíku se zpočátku projevuje nespecifickým způsobem. Z klinického hlediska je deficit hořčíku rozdělován do 4 forem, které mohou být přítomny i současně, a to v různé intenzitě i kombinacích:

  1. Mozková forma – tlakové bolesti hlavy, slabost, projevy podobné migréně, zhoršená koncentrace, nervozita, strach, deprese, potíže s dýcháním, zvýšené reflexy, poruchy vědomí různé intenzity
  2. Cévní a srdeční forma – bolesti za hrudní kostí, poruchy srdečního rytmu, tachykardie (zvýšený tep)
  3. Svalová forma – bolesti temene hlavy, ztuhlost svalstva, svědění končetin, křeče
  4. Vnitřní forma – zvýšený tonus svěračů trávicího traktu, spasmus (křečovité stažení) hrtanu, srdečního svalu či vrátníku (přechod žaludku do tenkého střeva), průjmy, zvracení, žaludeční křeče

PŘÍJEM, POTŘEBA A VÝSKYT HOŘČÍKU VE STRAVĚ

Důležitým zdrojem v potravě jsou ořechy, cereálie, listová zelenina a luštěniny. Naopak malé množství hořčíku najdeme v mase, mléce a mléčných výrobcích, rybách či ovoci. Pokud jde o doplňování hořčíku prostřednictvím minerálních vod, tímto způsobem můžeme pokrýt jen přibližně 10% celkové denní potřeby, přičemž jeho obsah v jednotlivých minerálních vodách se vzájemně liší.

Doporučená denní dávka (DDD) je pro muže stanovena na 350 mg a pro ženy 280 mg. Současné studie ukazují na to, že příjem hořčíku v rozvinutých zemích je velmi často nedostatečný [5].

Pro doplnění hořčíku je možné využít i volně dostupné výživové doplňky, například magnézium citrát, resp. magnézium chelát.


MAGNÉZIUM CITRÁT

Je výživový doplněk, ve kterém se hořčík nachází ve formě soli. Hořčík je v této sloučenině navázán na kyselinu citrónovou. Vyznačuje se dobrou vstřebatelností a díky práškové formě ho lze konzumovat v přesně určeném množství. Pro konzumaci DDD doporučujeme užívat 2 mg prášku 1x denně rozpuštěné v dostatečném množství vody.

Magnézium citrát je skvělým zdrojem hořčíku, který mnoha způsoby pozitivně ovlivňuje lidské tělo. Přispívá ke správnému fungování metabolismu důležitého pro tvorbu energie, čímž také napomáhá při zmírňování únavy a vyčerpání. Také přispívá k normální psychologické funkci, ke správnému fungování nervového systému, syntéze bílkovin a rovnováze elektrolytů. Přispívá také k udržování normálních zubů a kostí.

Přestože jde o nejpopulárnější formu hořčíku, jeho konzumaci nedoporučujeme osobám s citlivým trávicím traktem. Kyselina citrónová působí jako mírné projímadlo, proto je tento typ výživového doplňku vhodný zejména pro osoby trpící zácpou, případně problémy s tlustým střevem.


MAGNÉZIUM CHELÁT

Je chelátový bisglycinát hořečnatý - minerál, který se řadí k nejdokonalejší formě chelátu na trhu. V této formě je hořčík vázán na aminokyselinu L-glycin, která má nízkou molekulovou hmotnost, čímž se zajistí bezproblémové vstřebání hořčíku přes střevní stěny. Kromě práškové formy je dostupný také v pohodlné formě tablet.

Pro konzumaci DDD doporučujeme užívat 3 tablety 1x denně spolu s jídlem.


Kdo by měl být při užívání hořčíku opatrný?

Užívání výživových preparátů hořčíku se nedoporučuje osobám trpícím na selhání ledvin, dehydratací, hypertyreózou (zvýšenou činností štítné žlázy), myastheniou gravis (autoimunitní onemocnění projevující se velkou svalovou slabostí) a Addisonovou chorobou (nedostatečnou činností nadledvin).

Preparáty hořčíku snižují vstřebávání antibiotik ze skupiny tetracyklinů, také solí železa a fluoridu sodného. Mezi užitím hořčíku a kterékoliv z těchto látek by proto měly uplynout alespoň 3 hodiny. Doporučujeme se před užíváním hořčíku poradit se svým ošetřujícím lékařem.



ZDROJE:

  1. WILHELM, Z. Co je dobré vědět o hořčíku. Praktické lékarenství. 2007, číslo 3, s. 132-138
  2. JOHNSON, S. The multifaceted and widespread pathology of magnesium deficiency. Medical Hypothesis. 2001, číslo 56, s. 163-170.
  3. COHEN, I., LAOR, A. Correlation between bone magnesium concentration and magnesium retention in the intravenous magnesium load test. Magnesium Research. 1990, číslo 3, s. 271-274.
  4. KERSTAN, D., QUAMME, G. Intestinal absorption of magnesium. Calcium in internal medicine. 2002, s. 171-184.
  5. WELCH, A., FRANSEN, H. et al. Variation in intakes of calcium, phosphorus, magnesium, iron and potassium in 10 countries in the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition study. European Journal of Clinical Nutrition. 2009, číslo 63, s. 101-121.
  6. NATIONAL RESEARCH COUNCIL (US). Recommended dietary allowances. An update on physiological, clinical and analytical aspects. Clinica Chimica Acta. 2000, číslo 294, s. 1-26.
  7. Continuing survey of food intake by individuals 1989 and 1990. USDA Public Use Data Tape. USDA. 1990.
  8. ZADÁK, Z., TICHÁ, A. et al. Suplementace hořčíku – farmakologické mechanismy, metody podání a pasti. Klinická farmakologie a farmacie. 2017, roč. 31, číslo 3, s. 16-18.

← Zpět na seznam článků