Sojové proteiny
Sójové proteiny představují velkou skupinu doplňků stravy, která získává čím dál větší popularitu, především mezi vegany, kteří nekonzumují živočišné zdroje bílkovin a mezi lidmi, kteří si čím dál více uvědomují problematiku trvalé udržitelnosti životního prostředí, které se výroba živočišných produktů bezprostředně dotýká. Navíc se sójová bílkovina považuje za jednu z nejefektivnějších rostlinných bílkovin na budování svalové hmoty a disponuje relativně vysokým obsahem bílkovin (přes 80 procent).
PŘÍNOSY UŽÍVÁNÍ SÓJOVÝCH PROTEINŮ:
- koncentrované zdroje kvalitních bílkovin
- podporují růst a udržení svalové hmoty a síly
- podporují regeneraci po náročném fyzickém výkonu
- podporují redukci tělesného tuku - větším zasycením v průběhu dne
- významné zásobárny dusíku
- podpora syntézy důležitých látek organismu (enzymy, hormony, obranné látky apod.)
- méně zatěžující pro životní prostředí
O SÓJOVÝCH PROTEINECH
Bílkoviny (proteiny) jsou společně se sacharidy a tuky základními makroživinami, které najdeme v produktech denní spotřeby, především v mase, mléčných výrobcích, ořeších, luštěninách a podobně. Jsou tvořeny aminokyselinami, stavebními bloky, které se podílejí na struktuře jednotlivých tkání a orgánů. Ať už mluvíme o kostech, kůži, vlasech, ale i svalech, všude tam se bez dostatečného množství kvalitních bílkovin neobejdeme. Apropo, svaly. Ty nenarostou jen tak, potřebují hmotu a energii, kterou jim proteiny mohou poskytnout. Sójové proteiny dokážou z hlediska složení jako jedny z mála (společně s hrachovými a rýžovými proteiny) konkurovat populárnějším, živočišným proteinům. Vyrábějí se koncentrací nebo izolací bílkoviny z louhovaných sójových bobů, které jsou nejprve loupané a následně pomleté na moučku. Louhováním sóji dochází téměř k úplnému odstranění v ní obsažených sacharidů a zvýšení poměru glutaminu, který snižuje pocit svalové únavy tím, že přispívá k odstraňování kyseliny mléčné ze svalů [1]. Výsledný produkt tak obsahuje až 85 gramů bílkovin na 100 gramů a minimální množství sacharidů (1.5 až 3.5g) a tuků (0.5-1.5g).
DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB UŽÍVÁNÍ
Cílové hodnoty doporučeného denního příjmu bílkovin se liší v závislosti na životním stylu konkrétního člověka:
- KAŽDÝ BEZ OHLEDU NA VĚK - 0.8 g/kg tělesné hmotnosti [2]
- BUDOVÁNÍ SVALOVÉ HMOTY - 1.4-2.0 g/kg tělesné hmotnosti [3]
- UDRŽENÍ SVALOVÉ HMOTY - 1.6 g/kg tělesné hmotnosti [4]
Proteinový nápoj lze konzumovat kdykoliv v průběhu dne, ale největší užitek z něj budete mít těsně před tréninkem nebo po něm. Je totiž vědecky prokázáno, že kombinace kvalitního proteinu a silového tréninku maximalizuje tvorbu svalových bílkovin, a tím i růst svalové hmoty [5]. Nezapomínejte však na to, že protein je v této podobě pouze výživovým doplňkem a nepředstavuje náhradu plnohodnotné stravy. Naopak kvalitní strava, poctivý trénink a ještě poctivější regenerace včetně spánku jsou při budování svalové hmoty klíčové.
REFERENCE:
- Rizzo, G., & Baroni, L. (2018). Soy, Soy Foods and Their Role in Vegetarian Diets. Nutrients, 10(1), 43. https://doi.org/10.3390/nu10010043
- TrumboP,SchlickerS,YatesAA,PoosM;FoodandNutritionBoardoftheInstituteofMedicine,TheNationalAcademies.Dietary reference intakes for energy, carbohydrate, fiber, fat, fatty acids, cholesterol, protein and amino acids. J Am Diet Assoc. 2002;102(11):1621-1630.
- JägerR,KerksickCM,CampbellBI,etal.InternationalSocietyofSportsNutritionPositionStand:proteinandexercise.JIntSoc SportsNutr.2017;14:20.
- WalbergJL,LeidyMK,SturgillDJ,HinkleDE,RitcheySJ,SeboltDR.Macronutrientcontentofahypoenergydietaffectsnitrogenretentionandmusclefunctioninweightlifters.IntJSportsMed.1988;9(4):261-266.
- Stokes T, Hector AJ, Morton RW, McGlory C, Phillips SM. Recent PerspectivesRegardingtheRoleofDietaryProteinforthePromotionofMuscleHypertrophywithResistanceExerciseTraining.Nutrients.2018;10(2):180.