Jak mohou probiotika nakopnout váš trénink?

Mnoho z nás si to neuvědomuje, ale střevní mikroflóra je důležitá nejen pro naše trávení, ale také pro celkové zdraví. Na lékařských fakultách se o střevní sliznici mluví jako o ,,bráně proti infekci“. Jinak řečeno, pokud dojde k jejímu poškození, následky, které s sebou rozšíření infekce do celého těla nese, jsou velmi vážné, v mnoha případech přímo fatální. O střeva je proto potřeba se důkladně starat, a to jak zvenku, tak i zevnitř. A tím nemáme na mysli střevní sprchy a podobné výplody lidské mysli, které s sebou přinášejí více škody než užitku. Tento článek bude věnován ověřené záležitosti, konkrétně probiotikům, jejichž pozitivní efekt ocení kdokoliv, bez ohledu na věk a životní styl.

V tlustém střevě se nachází přibližně 400 druhů bakterií. Příznivě působící bakterie okyselují střevní obsah, brání tvorbě patogenů a činnosti nepříznivě působících bakterií, blokují přeměnu dusičnanů na dusitany a podílejí se na tvorbě některých vitamínů B-komplexu a vitamínu K. Normální střevní mikroflóra je součástí obranného mechanismu, který spočívá v zábraně přilnutí patogenních bakterií na sliznici střeva, tvorbě sloučenin, které ničí škodlivé bakterie a konzumaci živin, které špatné bakterie potřebují pro svůj růst. Mikroflóra má také svůj význam při trávení mastných kyselin a při odstraňování škodlivých látek z těla. 

Jako probiotika označujeme bakterie, které ovlivňují složení mikroflóry tlustého střeva, a tím pádem zdravotní stav člověka - mají probiotické vlastnosti. Všechny dosud známé bakterie s probiotickým účinkem patří do skupiny tzv. bakterií mléčného kvašení. Pro potřeby potravinářského, resp. farmaceutického průmyslu se přitom využívají pouze některé kmeny (Lactobacillus, Bifidobacterium, Enterococcus) [1]. Kolonizace střeva probiotickými mikroorganismy je pouze přechodná - během dnů až týdnů po jejich konzumaci jejich počet postupně klesá. Mezi kritéria, která musí probiotika splňovat, patří:

• nesmí být patogenní
• musí být natolik odolná, aby se nezničila nebo neoslabila při průchodu trávicím traktem nebo technologickým zpracováním
• musí zůstat životaschopná po celou dobu trvanlivosti dané potraviny
• schopnost přichytit se na buňky střevního epitelu a dále růst
• prokazatelný pozitivní vliv na zdravotní stav

Probiotické kultury jsou dnes běžně přidávány do kyselomléčných výrobků, sýrů, fermentovaných masných výrobků, ba dokonce do náplní sušenek a oplatek. Najdeme je i v kysaném zelí, kimchi (korejské jídlo s fermentovanou zeleninou) či kombuche (čajové houbě). 

V souvislosti s probiotiky je potřeba zmínit i pojmy prebiotika a symbiotika. Prebiotika jsou látky nestrávené v tenkém střevě, které při přechodu do tlustého střeva slouží jako živina pro probiotické bakterie, a tím podporují jejich růst. Prebiotika se přirozeně vyskytují například v kořenové zelenině, chia semínkách, ořeších, čekance či artyčocích. V mateřském mléce jsou prebiotika po laktóze a tucích třetí nejvíce zastoupenou složkou. Mezi nejznámější prebiotika patří inulin, oligofruktóza, galaktooligosacharidy a laktulóza. Symbiotika představují kombinaci probiotik a prebiotik, přičemž se očekává vzájemný společný účinek obou složek. Příkladem symbiotické potraviny je jogurt, který obsahuje bifidobakterie a oligofruktózu [13].        

Pokud přemýšlíte nad tím, který probiotický výživový doplněk zvolit, máte na výběr ze širokého spektra možností. Jednotlivé doplňky se liší jak druhem, tak i množstvím obsažených bakterií. Doporučenou denní dávkou je 2 - 20 gramů probiotik denně [1]. Konečné množství závisí na tom, jak je vaše tělo schopné je tolerovat. Nezapomínejte, že probiotika, podobně jako vláknina, patří mezi nestravitelné složky potravy. Příliš velká dávka probiotik může vyvolávat pocit plynatosti, proto začínejte s nízkou dávkou a postupně ji zvětšujte.

ZDROJE

1. Binns, N. (2013). Probiotics, Prebiotics and the Gut Microbia. Retrieved from http://www.ilsi.org/Europe/Publications/Prebiotics-Probiotics.pdf 
2. Brestoff, J. R., & Artis, D. (2013). Commensal bacteria at the interface of host metabolism and the immune system. Nature Immunology, 14(7), 676-684. 
3. Jäger, R., Shields, K., Sharp, M., Partl, J., Wilson, J. M., Lowery, R. P., ... & Purpura, M. (2015). Effects of probiotic supplementation on markers of skeletal muscle damage, perceived recovery and athletic performance after an intense single leg training bout. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 12(Suppl 1), P36. 
4. de Vrese, M., Stegelmann, A., Richter, B., Fenselau, S., Laue, C., & Schrezenmeir, J. (2001). Probiotics—compensation for lactase insufficiency. The American Journal of Clinical Nutrition, 73(2), 421s-429s. 
5. Abrams, S. A., Hawthorne, K. M., Aliu, O., Hicks, P. D., Chen, Z., & Griffin, I. J. (2007). An inulin-type fructan enhances calcium absorption primarily via an effect on colonic absorption in humans. The Journal of Nutrition, 137(10), 2208-2212. 
6. Chu, H., & Mazmanian, S. K. (2013). Innate immune recognition of the microbiota promotes host-microbial symbiosis. Nature immunology, 14(7), 668-675.
7. Jones, M. L., Martoni, C. J., Parent, M., & Prakash, S. (2012). Cholesterol-lowering efficacy of a microencapsulated bile salt hydrolase-active Lactobacillus reuteri NCIMB 30242 yoghurt formulation in hypercholesterolaemic adults. British Journal of Nutrition, 107(10), 1505-1513. 
8. Whisner, C. M., Martin, B. R., Schoterman, M. H., Nakatsu, C. H., McCabe, L. D., McCabe, G. P., ... & Weaver, C. M. (2013). Galacto-oligosaccharides increase calcium absorption and gut bifidobacteria in young girls: a double-blind cross-over trial. British Journal of Nutrition, 110(7), 1292-1303. 
9. Vulevic, J., Juric, A., Tzortzis, G., & Gibson, G. R. (2013). A mixture of trans-galactooligosaccharides reduces markers of metabolic syndrome and modulates the fecal microbiota and immune function of overweight adults. The Journal of Nutrition, 143(3), 324-331. 
10. Parnell, J. A., & Reimer, R. A. (2009). Weight loss during oligofructose supplementation is associated with decreased ghrelin and increased peptide YY in overweight and obese adults. The American Journal of Clinical Nutrition, 89(6), 1751-1759. 
11. Cani, P. D., Lecourt, E., Dewulf, E. M., Sohet, F. M., Pachikian, B. D., Naslain, D., ... & Delzenne, N. M. (2009). Gut microbiota fermentation of prebiotics increases satietogenic and incretin gut peptide production with consequences for appetite sensation and glucose response after a meal. The American Journal of Clinical Nutrition, 90(5), 1236-1243. 
12. Cani, P. D., Joly, E., Horsmans, Y., & Delzenne, N. M. (2006). Oligofructose promotes satiety in healthy human: a pilot study. European Journal of Clinical Nutrition, 60(5), 567-572. 
13. Kokešová, A. (2009). Imunomodulační účinky probiotik v klinické praxi. Pediatrie pro praxi, 10(3), 169-174.