Probiotika, Prebiotika a Vláknina
Střevní mikroflóra je důležitá nejen pro naše trávení, ale také pro celkové zdraví. Na lékařských fakultách se o střevní sliznici učí jako o ,,bráně proti infekci”. O střeva je proto potřeba se starat opravdu důkladně, a to jak zvenku, tak i zevnitř. Probiotika, prebiotika a vláknina přinášejí pozitivní efekt každému bez ohledu na věk či životní styl.
PROBIOTIKA
Bakterie, které pozitivně ovlivňují složení mikroflóry tlustého střeva, a tím i zdravotní stav člověka. Mezi kritéria, která musí probiotika splňovat, patří:
- nesmí být patogenní
- musí být natolik odolné, aby se nezničily nebo neoslabily při průchodu trávicím traktem nebo technologickým zpracováním
- musí zůstat životaschopné po celou dobu trvanlivosti dané potraviny
- schopnost přichytit se na buňky střevního epitelu a dále růst
- pozitivní vliv na zdravotní stav
Probiotika zlepšují složení střevní mikroflóry, a tím mohou pozitivně ovlivňovat fungování imunitního systému:
- udržováním normální činnosti močového a trávicího traktu
- udržováním optimálních hladin krevního cholesterolu
- zlepšením absorpce minerálů, zejména vápníku a hořčíku (zvýšením produkce kyselin, a tím snížení pH ve střevech)
- spolupodíl na správném fungování kardiovaskulárního systému
- zlepšenou tolerancí na laktózu u citlivějších osob
- urychlením regenerace svalových vláken
PREBIOTIKA
Látky nestrávené v tenkém střevě, které při přechodu do tlustého střeva slouží jako potrava pro probiotické bakterie, a tím podporují jejich růst. Kromě toho zlepšují absorpci minerálů, a tím hustotu kostí; zvyšují citlivost na inzulín; zvyšují pocit sytosti a snižují chuť k jídlu; podporují vyrovnané hodnoty tělesné hmotnosti.
VLÁKNINA
Představuje nevstřebatelné, nevyužitelné sacharidy, které náš organismus nedokáže strávit. Přestože pro nás není zdrojem energie, živin, vitamínů nebo minerálů, je pro lidské tělo mimořádně důležitá. Prochází v nedotknutelná stavu trávicím traktem až do tlustého střeva, kde se do ní pustí v něm přirozeně se vyskytující bakterie, které ji procesem fermentace přemění na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (vyživující buňky střevní stěny), oxid uhličitý, vodík a metan. Vlákninu můžeme rozdělit na rozpustnou a nerozpustnou:
- rozpustná vláknina - po promíchání s tekutinou vytváří hmotu podobnou gelu; snižuje rychlost trávení sacharidů, z čehož vyplývá, že čím vyšší obsah v potravině, tím má příslušná potravina nižší glykemický index
- nerozpustná vláknina - po promíchání s tekutinou zůstává v totožné formě; váže na sebe vodu, čímž zvětšuje objem stolice, ředí odpadní a toxické látky a urychluje jejich vyloučení z organismu
Dospělý člověk by měl denně přijmout okolo 30 gramů vlákniny, která:
- vyvolává pocit plnosti
- pomáhá udržovat hladinu krevního cukru a cholesterolu ve fyziologickém rozmezí
- chrání organismus před negativním působením vnějších vlivů
- zvyšuje komfort při vyprazdňování
