Proč potřebují sportovci Glutamin?

Proč potřebují sportovci Glutamin?

L-glutamin patří mezi nejpoužívanější suplementy profesionálních i amatérských příznivců kulturistiky, který zaujal čestné a neotřesitelné místo vedle proteinu či kreatinu. Zábrana odbourávání svalů [1] a naopak podpora jejich růstu [2], protlačování anabolických procesů, posilování imunitního systému [3] a efektivní využívání glykogenových zásob [4]. To je pouze malý výběr z jeho mnoha pozitivních vlastností.

 

CO JE TO GLUTAMIN?

Glutamin patří mezi neesenciální aminokyseliny, a tudíž si ho tělo dokáže vytvořit samo. Tři pětiny celkového množství najdeme v kosterním svalstvu, zbytek v plicích, játrech, mozku a v žaludku. Více než 60 procent volně dostupných aminokyselin se v těle vyskytuje jako určitá forma glutaminu a za normálních podmínek je naše tělo schopno toto množství zajistit bez jakýchkoliv problémů. Nicméně, pokud se organismus dostane do stresu, rezervy glutaminu poměrně rychle mizí a tyto ztráty je nutné nějakým způsobem kompenzovat - v této chvíli přichází na řadu glutamin ve formě některého ze suplementů [5, 6]. Navíc jako jeden z mála nemá prokazatelně žádné vedlejší účinky. [7]

 

PROČ POTŘEBUJEME GLUTAMIN?

Intenzivní cvičení představuje zátěž na náš imunitní systém, zvyšuje množství kyseliny mléčné a amoniaku v organismu. Během prvních pěti minut po zahájení cvičení dochází ke zvýšení hladiny glutaminu v krvi, který se postupně uvolňuje ze zásob, a současně se ve zvýšené míře tvoří katabolické hormony, čímž se glutamin stále více spotřebovává. Obecně můžeme říci, že čím tvrději trénujeme, tím rychleji glutamin mizí, a tím větší jsou jeho ztráty, resp. nedostatky v našem těle. Proč glutamin mizí tak rychle? Protože množství glutaminu závisí na hydrataci svalových buněk. Při cvičení voda v buňkách rychle mizí a jejich nastavení se mění z anabolismu na katabolismus. Výzkumy potvrzují, že katabolismus vede k poklesu hladin glutaminu o více než 50 procent jeho původního množství [2, 3, 8]. Samozřejmě, nejen cvičení patří mezi stresové podněty, které naše tělo více či méně zatěžují. Nesmíme zapomínat ani na zranění, infekce či oslabený imunitní systém. To vše hospodaření s glutaminem významně ovlivňuje.  

 

CO O GLUTAMINU ŘÍKÁ VĚDA?

Jedna z recentnějších studií, zabývající se vlivem glutaminu na imunitní systém člověka, prokázala, že tato aminokyselina pomáhá bojovat proti velkému množství virových či bakteriálních infekcí tím, že urychluje produkci buněk, které proti ním bojují - bílým krvinkám, konkrétně T- a B-lymfocytů, které glutamin využívají jako primární palivo na svůj pohon [7]. Platí to samozřejmě i opačně - nízké hladiny glutaminu vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím [2]. 

V jiné studii se výzkumníci zabývali vlivem glutaminu na tvorbu glukózy, resp. glykogenu. Ukázalo se, že glutamin představuje významný prekurzor glukoneogeneze (proces, při kterém dochází k tvorbě sacharidů z nesacharidových substancí - aminokyselin, glycerolu, laktátu atd.), A to nezávisle na produkci hormonů inzulínu a glukagonu [9]. To má významný dopad zejména v situacích, kdy je inzulín v krvi na svém minimu [10, 11]. Například u diabetiků 1. typu, kteří jsou odkázáni na dodávku uměle vyráběného inzulínu prostřednictvím inzulínových per či pumpy, kde hladiny tohoto mimořádně důležitého hormonu kolísají více než u člověka, jehož pankreatické buňky fungují tak jak mají.

 

KOLIK GLUTAMINU POTŘEBUJEME?

Výzkumy doporučují denní příjem glutaminu v širokém rozmezí od 2 do 40 gramů. Zatímco 2 či 3 gramy napomáhají zabudovat přijaté bílkoviny do buněk, regenerovat a budovat svalovou tkáň, vyšší dávky nacházejí své uplatnění v medicíně. 20 gramů glutaminu denně se doporučuje přijmout pacientům trpícím zánětlivým onemocněním střev - ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou. Dvojnásobnou dávku zase pacientům s HIV, onkologickým pacientům podstupujícím chemoterapii, či lidem zotavujícím se po rozsáhlých popáleninách [12]. 

Pokud jde o načasování, doporučuje se konzumovat glutamin buď těsně před spaním, nebo krátce po probuzení (resp. po 6-8 hodinách od konzumace jídla). Glutamin najdeme nejen ve volné formě jako samostatný suplement, ale také ve vázané formě jako součást aminokyselinových tablet, ochucených práškových substancí, práškových proteinů či peptidů. Je pouze na vás, který si zvolíte. Důležité je, abyste byli spokojeni a abyste měli glutaminu ve svém těle dostatek. Jak jste se mohli dočíst, je to velmi důležité, zvlášť pokud jste aktivním cvičencem.

  

 

ZDROJE

  1. Lacey JM, Wilmore DW. Is glutamine a conditionally essential amino acid? Nutr Rev. 1990;48:297-309.
  2. Castell LM, Poortmans JR, Newsholme EA. Does glutamine have a role in reducing infections in athletes? Eur J Appl Physiol. 1996;73:488-90.
  3. Antonio J, Street C. Glutamine: a potentially useful supplement for athletes. Can J Appl Physiol. 1999;24:1-14.
  4. Groff J, Gropper S, Hunt S. Advanced Nutrition and Human Metabolism Second Edition. St. Paul, MN:West Publishing Company.1995.
  5. Palmer TE, Griffiths RD, Jones C. Effect of parenteral L-glutamine on muscle in the very severely ill. Nutrition. 1996;12:316-20.
  6. Castell LM, Poortmans JR, Newsholme EA. Does glutamine have a role in reducing infections in athletes? European Journal of Applied Physiology(1996) 73: 488-490.
  7. Hankard RG, Haymond MW, Darmaun D. Effect of glutamine on leucine metabolism in humans. Am J Physiol. 1996;271:E748-54.
  8. 1997-2003 by Quest For Anabolic Conditioning (QFAC) Bodybuilding
  9. Castell LM, Poortmans JR, Leclercq R, Brasseur M, Duchateau J, Newsholme EA. Some aspects of the acute phase response after a marathon race, and the effects of glutamine supplementation. Eur J Appl. Physiol. 1997;75:47-53.
  10. Varnier M, Leese GP, Thompson J, Rennie MJ. Stimulatory effect of glutamine on glycogen accumulation in human skeletal muscle. Am J Physiol. 1995;269:E309-15.
  11. Perriello G, Nurjhan N, Stumvoll M, Bucci A, Welle S, Dailey G, Bier DM, Toft I, Jenssen TG, Gerich JE. Regulation of gluconeogenesis by glutamine in normal postabsorptive humans. Am J Physiol. 1997;272:E437-45.
  12. Kuhn, K., K. Schuhmann, P. Stehle, D. Darmaun, P. Furst. Determination of glutamine in muscle protein facilitates accurate assessment of proteolysis and de novo synthesis--derived endogenous glutamine production. American Journal of Clinical Nutrition, Vol. 70, No. 4, 484-489, October 1999.


← Zpět na seznam článků