Probiotika, prebiotika, trávicí enzymy: Znáte rozdíly?

Mnozí z nás si to neuvědomujeme, ale střevní mikroflóra je důležitá nejen pro naše trávení, ale také pro celkové zdraví. Na lékařských fakultách se o střevní sliznici mluví jako o ,,bráně proti infekci“. Jinak řečeno, pokud dojde k jejímu poškození, následky, které s sebou nese rozšíření infekce do celého těla, jsou velmi vážné, v mnoha případech přímo fatální. O střeva je proto potřeba se starat opravdu důkladně, a to jak zvenku, tak i zevnitř. A tím nemáme na mysli střevní sprchy a podobné výplody lidské mysli, které s sebou přinášejí více škody než užitku. Tento článek bude věnován ověřené záležitosti, konkrétně probiotikům, prebiotikům a trávicím enzymům, jejichž pozitivní efekt ocení kdokoliv, bez ohledu na věk a životní styl.

V tlustém střevě se nachází přibližně 400 druhů bakterií. Příznivě působící bakterie okyselují střevní obsah, brání tvorbě patogenů a činnosti nepříznivě působících bakterií, blokují přeměnu dusičnanů na dusitany a podílejí se na tvorbě některých vitamínů B-komplexu a vitamínu K. Normální střevní mikroflóra je součástí obranného mechanismu, který spočívá v zábraně přilnutí patogenních bakterií na sliznici střeva, tvorbě sloučenin, které ničí škodlivé bakterie a konzumaci živin, které špatné bakterie potřebují pro svůj růst. Mikroflóra má také svůj význam při trávení mastných kyselin a při odstraňování škodlivých látek z těla.

PROBIOTIKA

Jako probiotika označujeme bakterie, které ovlivňují složení mikroflóry tlustého střeva, a tím pádem zdravotní stav člověka - mají probiotické vlastnosti. Všechny dosud známé bakterie s probiotickým účinkem patří do skupiny tzv. bakterií mléčného kvašení. Pro potřeby potravinářského, resp. farmaceutického průmyslu se přitom využívají pouze některé kmeny (Lactobacillus, Bifidobacterium, Enterococcus) [1]. Kolonizace střeva probiotickými mikroorganismy je pouze přechodná - během dnů až týdnů po jejich konzumaci jejich počet postupně klesá. Mezi kritéria, která musí probiotika splňovat, patří:

• nesmí být patogenní
• musí být natolik odolné, aby se nezničily nebo neoslabily při průchodu trávicím traktem nebo technologickým zpracováním
• musí zůstat životaschopné po celou dobu trvanlivosti dané potraviny
• schopnost přichytit se na buňky střevního epitelu a dále růst
• prokazatelný pozitivní vliv na zdravotní stav

Probiotika zlepšují složení střevní mikroflóry, a tím mohou pozitivně ovlivňovat fungování imunitního systému:

• udržováním normální činnosti močového a trávicího traktu
• udržováním optimálních hladin krevního cholesterolu
• zlepšením absorpce minerálů, zejména vápníku a hořčíku (zvýšením produkce kyselin, a tím snížení pH ve střevech)
• spolupodílením na správném fungování kardiovaskulárního systému
• zlepšenou tolerancí na laktózu u citlivějších osob
• urychlením regenerace svalových vláken

Probiotické kultury jsou dnes běžně přidávány do kysaných mléčných výrobků, sýrů, fermentovaných masných výrobků, dokonce do náplní sušenek a oplatek. Najdeme je i v kysaném zelí, kimchi (korejské jídlo s fermentovanou zeleninou) či kombuche (čajové houbě).

PREBIOTIKA

Prebiotika jsou látky nestrávené v tenkém střevě, které při přechodu do tlustého střeva slouží jako živina pro probiotické bakterie, a tím podporují jejich růst. Kromě toho zlepšují absorpci minerálů, zvyšují citlivost na inzulín, zvyšují pocit sytosti a snižují chuť k jídlu [8-12]. Prebiotika se přirozeně vyskytují například v kořenové zelenině, chia semínkách, ořeších, čekance či artyčocích. V mateřském mléce jsou prebiotika po laktóze a tucích třetí nejvíce zastoupenou složkou. Mezi nejznámější prebiotika patří inulin, oligofruktóza, galaktooligosacharidy a laktulóza.

TRÁVICÍ ENZYMY

Mezi základní trávicí enzymy lidského těla patří [13]:

• PROTEÁZY a PEPTIDÁZY, které rozkládají bílkoviny na jednotlivé aminokyseliny
• LIPÁZY, které rozkládají tuky na jednotlivé mastné kyseliny a triacylglyceroly
• KARBOHYDRÁZY, které rozkládají polysacharidy na disacharidy a jednoduché cukry
• NUKLEÁZY, které rozkládají nukleové kyseliny na jednotlivé nukleotidy

Zejména sportovcům záleží více než ostatním na tom, aby jejich tělo dokázalo zkonzumovanou stravu nejen zpracovat, rozložit, vstřebat a vyloučit, ale také využít v maximální možné míře, jak jsme již v tomto článku stihli několikrát zdůraznit. Největší důraz kladou na to, aby získali co nejvíce energie z přijatých makroživin pro dosahování výkonů, stejně tak i budování svalové hmoty. Mezi profesionály se ve stále větší míře uplatňují trávicí enzymy i jako výživové doplňky. Jsou to zejména:

• PAPAIN, přirozeně se vyskytující v ananasu, významným způsobem redukuje množství bílkovin, které se teplem ničí, a tím umožňuje, aby je tělo využilo ve svůj prospěch - na budování svalů, ale také na zajištění fyziologických pochodů [14]
• BROMELAIN, který pomáhá trávit bílkoviny. Spolu s papainem ho najdeme v ananasu
• AMYLÁZA, jedna z nejvýznamnějších karbohydráz, která rozkládá polysacharidy na menší jednotky (di a monosacharidy). Iniciuje trávení sacharidů již v ústní dutině, ale najdeme ji i v pankreatu
• GLYCIN BETAIN, chránící organismus před nežádoucími účinky dehydratace. Najdeme ho například ve špenátu či mořských plodech
• PEPSIN, nejvýznamnější proteáza, která iniciuje rozklad bílkovin v žaludku
• LIPÁZA, nacházející se zejména v pankreatu, ale v menších množstvích i v ústech či žaludku [15]
• TRYPSIN, další enzym ze skupiny proteáz, který pomáhá trávení bílkovin, tentokrát v tenkém střevě. Je tvořen buňkami slinivky v neaktivní formě jako trypsinogen a následně se biochemickou reakcí ,,aktivuje“ do finální podoby

To, jakým způsobem může suplementace některým z trávicích enzymů pomoci, ilustruje mnoho provedených studií. My se budeme věnovat jejich významu ve vztahu k využití bílkovin. Jistě víte, že průměrný člověk by měl zkonzumovat přibližně 1 gram bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti, v případě kulturistů či jiných sportovců toto číslo dosahuje minimálně dvojnásobku. Při jakémkoliv stresovém podnětu, mezi který svým způsobem patří i cvičení (jde o výkon vyčnívající nad průměrně prováděné fyziologické pochody v lidském organismu), dochází k reakci, kdy tělo přizpůsobuje úroveň fungování jednotlivých orgánů, resp. orgánových systémů daným podmínkám. Například při běhu srdce začne rychleji bít, aby stíhalo krev distribuovat v dostatečné míře do oběhu. Při cvičení mimo jiné dochází ke zpomalení trávicích procesů, protože krev se prioritně přesouvá tam, kde je jí aktuálně nejvíce potřeba - k životně důležitým orgánům, ale také ke svalům.

Trávicí trakt je v tomto případě alespoň dočasně ochuzen, a proto není schopen jistý čas využít vše, co mu je nabízeno (rozuměj, zkonzumováno). Absorbování živin ovlivňuje nejen doba, během které se strava zdrží v tenkém střevě (čím déle, tím lépe), ale také množství trávicích enzymů, které je tělo schopno v daný okamžik vyprodukovat. A právě zde je suplementace enzymů prostřednictvím výživových doplňků tak klíčová. Několik studií ukázalo, že zatímco bez suplementace se využije pouze cca 15 z každých 50 gramů bílkovin, s ní se tato hodnota může za určitých okolností zvýšit dvoj až trojnásobně [17].

Pokud přemýšlíte nad tím, který probiotický výživový doplněk zvolit, máte na výběr ze širokého spektra možností. Jednotlivé doplňky se liší jak druhem, tak i množstvím obsažených bakterií. Doporučenou denní dávkou je 2 - 20 gramů probiotik denně [14]. Konečné množství závisí na tom, jak je vaše tělo schopno je tolerovat. Nezapomínejte, že probiotika, podobně jako vláknina, patří mezi nestravitelné složky potravy. Příliš velká dávka probiotik může vyvolávat pocit plynatosti, proto začínejte s nízkou dávkou a postupně ji zvyšujte.

ZDROJE

1. Binns, N. (2013). Probiotics, Prebiotics and the Gut Microbia. Retrieved from http://www.ilsi.org/Europe/Publications/Prebiotics-Probiotics.pdf 
2. Brestoff, J. R., & Artis, D. (2013). Commensal bacteria at the interface of host metabolism and the immune system. Nature Immunology, 14(7), 676-684. 
3. Jäger, R., Shields, K., Sharp, M., Partl, J., Wilson, J. M., Lowery, R. P., ... & Purpura, M. (2015). Effects of probiotic supplementation on markers of skeletal muscle damage, perceived recovery and athletic performance after an intense single leg training bout. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 12(Suppl 1), P36. 
4. de Vrese, M., Stegelmann, A., Richter, B., Fenselau, S., Laue, C., & Schrezenmeir, J. (2001). Probiotics—compensation for lactase insufficiency.The American Journal of Clinical Nutrition, 73(2), 421s-429s. 
5. Abrams, S. A., Hawthorne, K. M., Aliu, O., Hicks, P. D., Chen, Z., & Griffin, I. J. (2007). An inulin-type fructan enhances calcium absorption primarily via an effect on colonic absorption in humans. The Journal of Nutrition, 137(10), 2208-2212. 
6. Chu, H., & Mazmanian, S. K. (2013). Innate immune recognition of the microbiota promotes host-microbial symbiosis. Nature immunology, 14(7), 668-675.
7. Jones, M. L., Martoni, C. J., Parent, M., & Prakash, S. (2012). Cholesterol-lowering efficacy of a microencapsulated bile salt hydrolase-active Lactobacillus reuteri NCIMB 30242 yoghurt formulation in hypercholesterolaemic adults. British Journal of Nutrition, 107(10), 1505-1513. 
8. Whisner, C. M., Martin, B. R., Schoterman, M. H., Nakatsu, C. H., McCabe, L. D., McCabe, G. P., ... & Weaver, C. M. (2013). Galacto-oligosaccharides increase calcium absorption and gut bifidobacteria in young girls: a double-blind cross-over trial.British Journal of Nutrition, 110(7), 1292-1303. 
9. Vulevic, J., Juric, A., Tzortzis, G., & Gibson, G. R. (2013). A mixture of trans-galactooligosaccharides reduces markers of metabolic syndrome and modulates the fecal microbiota and immune function of overweight adults.The Journal of Nutrition, 143(3), 324-331. 
10. Parnell, J. A., & Reimer, R. A. (2009). Weight loss during oligofructose supplementation is associated with decreased ghrelin and increased peptide YY in overweight and obese adults.The American Journal of Clinical Nutrition, 89(6), 1751-1759. 
11. Cani, P. D., Lecourt, E., Dewulf, E. M., Sohet, F. M., Pachikian, B. D., Naslain, D., ... & Delzenne, N. M. (2009). Gut microbiota fermentation of prebiotics increases satietogenic and incretin gut peptide production with consequences for appetite sensation and glucose response after a meal.The American Journal of Clinical Nutrition, 90(5), 1236-1243. 
12. Cani, P. D., Joly, E., Horsmans, Y., & Delzenne, N. M. (2006). Oligofructose promotes satiety in healthy human: a pilot study.European Journal of Clinical Nutrition, 60(5), 567-572.
13. Nadler, B. (1997). What You Should Know About Digestive Enzymes. Unlimited Visions. [Online] http://www.beverlynadler.com/html/nutrition.html
14. Borrell, B. (2009). Churn Baby, Churn. Using Virtual Stomachs to Regurgitate the Mysteries of Digestion. Scientific America [online] http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=virtual-stomachs-explain-digestion&page=3
15. Medline Plus. (2009). Lipase test. [Online] http://www.nlm.nih.gov/MEDLINEPLUS/ency/article/003465.htm
16. University of Maryland medical Center. (2007). [Online] http://www.umm.edu/altmed/articles/lipase-000311.htm
17. Oben, J, Kothari, SC, Anderson, ML: An open label study to determine the effects of an oral proteolytic system on whey protein concentration metabolism in healthy males. JISSN 2008 10.1186/1550-2783-5-10